Dleiafteh

A

a- - předpona slovesa, které následuje slovo, které je objektem smyslového vnímání, sloveso popisuje, co vnímaný objekt dělá (man cenuva lumbor ahosta? - kdo uvidí mraky se kupit?) (hosta- - shromažďovat se)
a - (1) zvolací částice - ó (a vanimar - ó nádherní)
a, á - (2) přikazovací částice - ó (a laita, laita te! - ó chvalme, chvalme je!)
a, ar - (3) spojka a
acúna- - viz. cúna-
aha - vztek, zlost, zuřivost
aharwa* - zlostný, zuřivý
ahosta- - viz. hosta-
ahya- - měnit se; přenést, posunout, přesunout, přemístit, stočit (se), obrátit (se); helwa-ahyala - modrající se (min. čas ahyanë)
ai! - citoslovce ach!, běda!
ai - jestli, jestliže, pokud (en. if)
aica - hrozný, strašný, děsivý, ostrý, nelítostný (v Aicanáro - ostrý plamen, sindarsky Aegnor
aicalë - vrchol
aicassë - vrcholek hory
ailin, linya - tůň, jezero, rybník
ailinon - leknín
ailo - jezero, rybník, jezírko, tůň
aimenal, aimenel - viz lilurin
aina - svatý (odvozeno od Ainu)
Ainu (pl. Ainur) - ti, kteří byli stvořeni dříve než Eä, podřízení Valar a Maiar
aipio - třešeň
aiqua - strmý, příkrý
aiquairë - borovice nebo jedle; strom, který dává pryskyřici
aiquen - někdo, kdokoli
airë - posvátnost; aira - posvátný, svatý
airita- - posvětit
aista- - bát se, děsit se, hrozit se, mít hrůzu
aiwë - ptáček (Aiwendil - milovník ptáků); též filit
aiya - zdar, hle, buď zdráv / buď(te) pozdraveni, sláva (komu) - pozdrav
ala- - vzkvétat, prospívat, mít úspěch, mít se dobře
alac- - chvátat, spěchat
alahasta - nezkažený, nezohyzděný, nezničený
alalmë - jilm
alarca - rychlý, svižný
alasaila - nemoudrý, pošetilý, nerozumný
alassë - štěstí, blažený pocit, radost, veselost
alassëa - šťastný, veselý, radostný
alastë - mramor
alata - záře
alca - paprsek světla
alca- - svítit, zářit, vyzařovat, ozařovat
alcar - sláva, nádhera, skvostnost, jas, třpyt; alcarinqua - skvostný, zářivý; Alcarinqua - to Skvělé (věc); Alcarin - ten Skvělý (člověk)
Alcarinquë> - Jupiter
alda (pl. aldar) - strom (Aldarion - syn stromů)
aldamo - záda
aldarwa - porostlý stromy
aldëa - zastíněný stromy
aldëon - alej, stromořadí
Aldudénië - "Nářek pro dva stromy", žalozpěv o dvou Stromech
aldúlya - čtvrtý den týdne, čtvrtek, den dvou stromů
alfirin - uilos, simbelmynë(= nikdy nezapomeň) "stálička"; drobná bílá květinka, pomněnka
alma - dobro, prospěch, bohatství, majetek
almarë - požehnanost, bohatost, obdařenost, blaho, blaženost
almárëa - obdařený, radostný, požehnaný
almië - blaho, štěstí, dobro
alqua - labuť (Alqualondë - Labutí přístavy)
alta - (1) jasné světlo; (2) velký, obrovský (o rozměrech)
Altáriel - dívka korunovaná zářícím věncem
alya - vzkvétající, bohatý, prospívající
am-, ama- - nahoru
amalda - vrcholek stromu
aman - požehnaný, oproštěný od zla; amanya - amanský, amaňan (pl. Amanyar); Amandil - přítel amanu
amatixë - tečka umístěná nad linii písma
amaurëa - úsvit, rozbřesk (poet.)
amba, ama - nahoru
ambal - dlaždice, tvarovaný kámen
amban - úbočí, svah
ambar - osud, sudba; svět; záhuba, zánik, zhouba, smrt (varianta umbar); Ambar-metta - konec světa
Ambarenya - Středozem
ambarma - okolnost, náhoda
ambarta, umbarta - osudový
ambo - kopec; ambonnar - na kopce, do hor (ruxal' ambonnar - na rozpadající se kopce)
amil, ammë - matka (mamil - máma)
amilessë - mateřské jméno ( amil - matka + essë - jméno) jméno dané dítěti jeho matkou
ammalë - pták, žlutý
amorta- - zdvihnout, vyzdvihnout, vzdouvat se (am- nahoru)
ampa - hák, skoba
ampano - dřevěná hala, stavení, altán
ampendë - do kopce (příslovce)
amrún - východ slunce
an- - předložka zintenzivňující, superlativizující
an (1) - pro, k
an (2) - neboť, jelikož, protože
an, ten - neboť, protože
ana, na - k, směrem k
ananta - ale, avšak, však, přesto
Anar - slunce; Anarinya - mé slunce; Anárion - syn slunce; Anardil - přítel slunce
anarórë - východ slunce
anarya - úterý; den slunce
anca - čelisti, ale anca je jednotné číslo
ancalima - nejjasnější (calima - jasný + předložka an-) ; žen. jméno Ancalimë, muž. Ancalimon
anda - dlouhý; andavë - dlouze
andamunda - slon
andatehta - dlouhé znaménko (v psaní)
ando - brána (andon - velká brána)
andúnë - západ slunce, západ, večer; andú- předložka ...západu (Andúril - oheň západu)
andúnië - západ slunce
anessë - darované nebo přidané jméno
anga - železo
Angamando - "Železná věznice" - peklo
angulókë - drak
anna (pl. annar) - dar
annún - západ slunce
anta- (1) - dát, dávat, darovat (antalto - oni dali; antar - oni dávají; antaróta - on to daroval (anta-ró-ta - dal-on-to); antuva - bud. čas; antuváro - on daruje)
anta (2) - tvář, obličej
anto - ústa; dárce
anwa - skutečný, opravdový, pravdivý, pravý
apa- - po, předložka; předpona v apacenyë a Apanónar; varianta ep- v epessë
apa - po, potom, poté
apacen - prozíravost, předvídání, vědomí co přijde po; apacenya - předvídavý; apacenyë - předvídavě
apairë - vítězství
Apanónar - potom narození, elfské jméno pro smrtelné lidi
apsa - uvařené jídlo, pokrm
aqua - plně, úplně, cele, naprosto, zcela
ar - spojka a (také a)
ára - svítání, rozbřesk
ara (1) - venku, za, vedle, kromě, mimo
ara-, ar- (2) - předpony vznešený, urozený
aran - král; aranion - ...krále (asëa aranion - králův lístek); aranya - můj králi (aran+nya); Aran Meletyalda - Vaše Veličestvo; arna - královský
aranel - princezna
aranítë - královský, majestátní
aráto - mistr, významný muž
arca - rovný
Arda - Říše; jméno Země jako Manwëho království
árë (pl. arië) - den; sluneční světlo; Arien - žen. jméno
arin - ráno
arinya* - časný, raný, brzký; časně, brzy
armar (pl.) - zboží
Armenelos - ar-menel-osto - královské nebeské město
arquen - šlechtic
arta (1) - přes, napříč, křížem
arta (2) - vysoce postavený, vznešený, ušlechtilý
arta (3) - pevnost
arwa - mající, s
aryon, haryon - dědic
asëa aranion - athelas, králův lístek
assa - otvor, díra
asta (pl. astar) - měsíc (časově)
asto - prach; rozprášit
ata - znovu, zase, opět, ještě (jednou)
Atalantë - Padlý; atalantië - pád; atalantëa - padlý, v ruinách; atalta - padnout, zhroutit se, zřítit se (min. čas ataltanë)
Atan (pl. Atani) - druhý národ, elfské jméno pro smrtelné lidi
ataquë - budova, stavení
atar - otec; atto - táta
atarincë - tatínek
atsa- - chtit, lapit do pasti
atta - číslovka dvě
atwa, tanta - dvojitý, dvojnásobný, dvojí
au- - předložka sloves; pryč, z , ze, mimo (u-, od-) (auciri - odříznout, uříznout)
auciri- - odříznout, s cílem zbavit se odříznuté části
auhorta- - vyhnat, vyhostit, odehnat
aurë, arë - den, sluneční světlo; auressë - ráno; arya = 12 hodin; ré = 24 hodin, od západu do západu slunce; sana = 24 hodin
auroita- - zaplašit, zahnat
auta- - jít pryč, odejít, opustit (min. čas avánië, mn.č. avánier, oantë)
ava- (min. čas avanë) - odepřít, nepovolit, zakázat
ava- -předpona označující cosi zakázaného (avaquétima - nevyřknutelné, nesmí být řečeno)
áva, avá - ne; (en. don´t) místo české předpony ne- ke slovesům; ávan (en. I won´t), také ván, ványë; áva carë! - nedělej to!
avanta-* - odpustit
avanyárima - nevyřknutelné, to, co se nemá říkat
avaquet- - odmítnout
avaquétima - nevyslovitelné; to, co se nemá vyslovovat
avar - vzbouřenec, rebel, ten, který odmítá udělat to, co je mu doporučeno nebo přikázáno
avar, pl. avari - vzpurný, neochotný
axan - zákon, pravidlo, přikázání
axo (pl. axor) - kost
áya - (1) bázeň, úcta, respekt
áya- - (2) zdravit, pozdravit, přivítat

C

caila - nemoc, upoutání na lůžko; nemocný
caima - postel, lůžko
caimasan (pl. caimasambi) - ložnice, noclehárna
caimassëa, caila - upoutaný na lůžko, nemocný
cainen - 10
caita- - ležet, rozprostírat se (sindanóriello caita mornië - mimo šedou zemi leží temnota)
cal- - zářit, svítit
cálë - světlo
calima - jasný, zářivý, zářící
calina - světlý, jasný, osvětlený
callo - šlechetný muž, hrdina
calma - lampa
calmindon - maják
calpa- - pramenit, vytékat, dávat vodu
calta- - zářit, svítit
calwa - krásný
calya- - osvětlovat, osvětlit
cambë - hřbet ruky
camilot - červený jetel
campilossë - planá růže
campin - šípek, plod plané růže
can- - čtyř-
can- - přikazovat, žádat, nařídit
cancalë (malina cancalë) - narcis, "žlutý smích"
cánë - chrabrost, udatnost, srdnatost
cáno - velitel
canta (1) - 4
canta (2) - tvarovaný (nějak, en. shaped, -shaped)
cantil - čtverec
canu - olovo
canuva - olověný
canwa - prohlášení, příkaz
canya - statečný, odvážný, smělý
car - dům
cár - hlava
car - (min. čas carië)- dělat (en. make, do) utvářet, tvořit;(i carir quettar - ti kteří dávají podobu slovům; carir je plurál aoristu)
carca (pl. carcar) - tesák i jako skála, útes, zub
carcanë - řada zubů
Carmë - umění
carna - udělaný, vyrobený, zhotovený (Vincarna - právě udělaný); příčestí slovesa car-
carnë - červená; Carnimírië - rudě ošperkovaný, s rudými drahokamy
carnevaitë - uprostřed rudého nebe, mezi nachovými oblaky (příd. jm)
carnevalina- - radovat se v (podzimní) červeni
Carnil - Mars
carnimírië - jeřáb ("Červené drahokamy")
Casar (pl. Casári, Casari, Casalli) - trpaslík
cassa, carma - přilba, helma
cat- - (vy)tvarovat, (z)formovat
cauca - hrbatý, křivý; cauco - hrbáč
caurë - strach, hrůza, děs
caurëa - plachý, bojácný, nesmělý, bázlivý, ostýchavý
cauta- - ohnout (se), sehnout se, sklonit se, zahnout
caw- - sklonit se, poklonit se, uklonit se, klanět se
cel- - odtékat, stékat
cellë - řeka, proudící
celma - kanál (vodní)
celu- - svižně proudit, rychle vytékat
celumë - proud; příliv (ëarcelum essen - v mořských proudech)
celussë - záplava
celva (pl. celvar) - zvířata, živé věci, které se hýbou
cemen - země, půda
cemina - hliněný, z hlíny, zemní
cemnaro - hrnčíř
cen - zrak, je základem pro některá podst. jm. (apacen, tercen)
cen- (bud. čas cenuva) - vidět, spatřit, hledět;
cenda - číst
centa - komunikace; osanwë-centa - dorozumívání, spojení myslí
Cermië - červenec
certa (pl. certar) - runa
cilmë - vybírání, výběr, volba, rozhodování se (essecilmë - vybírání jména)
cilta - (1) vybrat (si), vybírat (si), zvolit (si), rozhodnout (se)
cilta- - (2) dělit, rozdělit, rozdělovat, oddělit
cilya - propast, rokle, strž; cilyanna - do propasti (směr)
cir- (1) - sekat, roztínat
cir- (2) - plavit se, plout
círa - plavba
circa - srp
ciri- - řezat
cirincë (pl. cirinci) - malinký šarlatový ptáček, ne větší než střízlík, s pisklavým hlasem na hranici slyšitelnosti
cirissë - říznutí, šrám
cirma - část, díl, kus, podíl
cirya - loď (s ostrou přídí)
ciryamo - námořník
coa, car - dům; coarya - jeho dům; coacalina - světlo domu - metafora pro duši (fëa) přebývající v tělě (hroa)
coimas - "chléb života", cestovní chléb - lembas
coirë - "probouzení, vzrušení" (brzké jaro)
coirëa - živý, žijící (coirëa quenya - živá řeč)
coita- - vzbudit (se), probudit (se), procitnout
col- - nést, nosit, držet, přenášet, přinášet, doručit; nosit (oblečení)
colindo - nositel, držitel (cormacolindo - nositel prstenu, pl. cormacolindor)
collo - plášť (Sindicollo - Šedoplášť)
colosta - okurka
coranar - sluneční rok
corco - vrána
corda - chrám, svatyně
cordon - modla
corma - prsten
corna - kulatý
cornë - bochník (kulatý), kruh
coromindo - kupole, klenba
coron - (1) pahorek; (2) koule; (Coron Oiolairë - Pahorek věčného léta, také Corollairë)
costa - (1) hádka, spor; (2) hádat se, přít se
cotullë, cotulwë - líska
cotumo - nepřítel
cotya - nepřátelský
cú - (1) luk (jako zbraň)
cú - (2) srpek měsíce
cu, cua - holub, holubice
cuilë - život, bytí naživu
cuina - naživu
cuivëa - procitající, probouzející se
cuivië - probuzení, procitnutí (Cuiviénen - vody probuzení)
cula, culda - zlatočervená
culda, culina - ohnivě rudý, zlatorudý, ohnivý
cullo - červené zlato
culmarin - pomeranč
culuina - oranžová
culuma - pomeranč
culumalda - druh stromu (zlatočervený strom?)
cumbë - pahorek, hromada, kupa
cumbo - břicho
cumna - prázdný; lusta
cúna- - ohnout (se), sehnout (se), sklonit (se)
cúna - ohnutý, skloněný, zkřivený
cundu - princ
cúnë - půlměsíc, srpek
curu - dovedný
Curwë - technická dovednost a invence
cuy-, cui- - probudit se k životu, ožít
cyermë - modlitba

E

e - neidentifikované slovo ve větě ( e man antaváro? - co vlastně daruje?) může být příslovečnou součástkou vlastně
ëa - jest, je, existuje (od přírody nebo z dlouhého vymezeného času); používá se jako sloveso být ve smyslu existovat, nikoli jako spona; používá se jako podst. jméno pro veškeré stvoření, jsoucno
ëala (pl. ëalar) - bytost, tvor, duch, duše, přízrak (pro tvora, který existuje bez fyzického těla, např. balrog)
ëar (pl. ëari) - moře; Ëar - Velké moře; Eärendil - přítel moře
Eärendil - Venuše
eärenya - sedmý den týdne, neděle, den moře
ëaris, ëarwen - mořská panna
ecet - krátký meč s širokou čepelí
ectar - (1) trn
ectar, pinectar, pipinectar - hloh
ehte, ecco - oštěp
ehtelë - pramen, zdroj vody, fontána, vodotrysk
ehtyar - bojovník s oštěpem
él, éli - hvězda (poeticky)
ela! - hleď!, hle!
élanar* - elanor, malá zlatá květinka ve tvaru hvězdy (Tol Eressëa, Laurenandë)
elda (1) - hvězdný, ...hvězd
Elda (pl. Eldar) - vznešený elf; Eldalië - elfský národ; Eldalambë - elfský jazyk; Eldamar - dům elfů; Eldandil (pl. Eldandili) - přítel elfů
Eldarin - elfský
eldasilquë - převislá kapradina, "elfská kadeř"
Elemmírë - hvězdný klenot (elen+mírë, asimilace nm>mm)
elen (pl. eleni) - hvězda; 2.p. mn. č. elenion (Elenion Ancalima - nejjasnější z hvězd); elenna - ke hvězdám; elenillor - z hvězd;
elena - ...hvězd (přívlastek), hvězdný
Elenrína - korunovaný hvězdami
elenya (1) - první den týdne, pondělí, den hvězd
elenya (2) - hvězdný
Elessar - hvězdný kámen (elen+sar)
elma - náš (zahrnující)
elva - náš (duál)
elvëa (pl. elvië) - jako hvězdy (en. starlike)
elyë - i když, třebaže, ještě, dokonce
emerwen - pastýřka
emma - náš (vylučující)
en- - předpona znovu, opět (entuluva - přijde znovu; Envinyatar - obnovovatel; envinyanta - uzdravený, obnovený; enyal- - vzpomenout si)
en - tam, tamhle
en(d)ya - prostřední, střední
Endamar - Středozem
endëa - střed
Endor, Endórë - Středozem
engwa - stonavý, neduživý, nezdravý (Engwar - elfské jméno pro smrtelníky)
enquantuva - určený k znovunaplnění
enquat- - znovunaplnit
enquë - 6
enquië - týden (šestidenní)
enta - tamní
entë - právě oni
ento - dále, pak, potom, příště, ještě
entul- - vrátit se
envinyanta - uzdravený, obnovený
envinyata- - hojit (se), zahojit (se), léčit, vyléčit, obnovit, oživit, uzdravit
enwina - starý
enyal- - (1) volat/povolat zpět, odvolat; (2) vzpomenout si
enyal- - připomínat, slavit, oslavovat
enyalië - vzpomínka
enyárë - toho dne (vzhledem k budoucnosti)
epessë - potomní jméno, přezdívka, přidaný titul
equë- - říkat, říká, řekl - není rozdíl v časování; equen - říkám, řekl jsem; eques - říká, řekl/a on/ona
eques (pl. equessi) - rčení, výrok (I Equessi Rúmilo - výroky Rúmilovy)
er - jeden, jediný, samotný
erca- - píchnout, propíchnout, popíchat, rozpíchat, napíchat
erca - trn, osten, bodlina, jehlice
ercassë - cesmína
erda - osamělý, osamocený, nehostinný, pustý, odříznutý od světa
erdë - jedinečnost, osoba jako celek
erdë - zárodek, pralátka
erë, eren - ocel; yaisa
erë, eressë - jenom, pouze, jen, výhradně; (2) samota, osamění
eressëa - osamělý
erin - zbytky, trosky, ruina, zřícenina
erma, orma - fyzická hmota
Eru - Jeden, Bůh
Eruhíni - děti Eruovy = lidé a elfové
erumë - poušť; okraj
erúmëa - vnější, krajní
erya - jediný
es - neidentifikované slovo v (es sorni heruion an! - orli jsou blízko, přilétají orli, orli se blíží), nejspíše forma en, může mít funkci slova hle
escë - šustot, šelest, šum (zvuk listů)
essë (pl. essi) - jméno
essëa - základní, prvotní, elementární
esta- - jmenovat, pojmenovávat
estë - zbytek, ostatek, zbývající část, (ti) ostatní, (ti) zbývající
estel - naděje, víra
et - ven, ven z, z
etil - břečťan
etsir - ústí řeky, delta
ettë - venek, vnější strana
ettul- - vyjít, jít pryč, odejít (ettul=et+tul)
etyal-* - zapomenout
ëuva, nauva - bude
ezel, ezella - zelená (pouze ve vanyarské quenijštině)

F

faica - opovrženíhodný, nízký, podlý, hanebný, odporný
faila - čestný, spravedlivý, velkorysý
faina- - vyzařovat, vysílat paprsky světla
fainu- - uvolnit, propustit, vypustit, pustit, zbavit někoho něčeho
fairë (2) - zář, záře, svit
fairë (pl. fairi) - fantom, přízrak bez těla, viditelný jako bledý tvar, i duch obecně
falassë - pobřeží, břeh, pláž
falasta- - pěnit, zpěnit, napěnit
falastala - pěnící, vzdouvající se
Falastur - pán pobřeží
fallë - pěna
falma - (pěnící) vlna; falmalinnar - na pěnící vlny
falmar (pl. falmari), falmarin (pl. falmarindi) - nymfa, mořská víla, duch moře; odnož Teleri
falqua - průsmyk, soutěska (v horách)
fana - závoj, roucho (v něm se zjevovali Valar očím lidu)
fána, fanë, fánë - bílá, bělostná
fanga - vous, vousy, bradka
fanya (pl. fanyar) - mrak (bílý)
fanyarë - obloha, mraky a vzduch nahoře
fárë - dost, dostatek; ufárë - nedostatek; fárëa - dostatečný
farnë - obydlí, příbytek (orofarnë - horský příbytek)
farya- - stačit, stačit, být dost
fas - spleť, změť, střapec
fasta- - zamotat (se), splést se dohromady, rozcuchat (se)
fatanyu - peklo
fatsë - střapec, změť, spleť
fau- - rozevírat se, zet, šklebit (se) (o otvoru)
fauca - žíznivý, vyprahlý; s otevřenými ústy
fëa (pl. fëar) - duše, duch
fëalókë - jiskřivý drak
felpa, uilë - mořská řasa, chaluha
fen - rákos
fenda - práh
feuya- - cítit odpor z něčeho, ošklivit si, hnusit si
fifíru- - pomalu se ztrácet, pomalu slábnout
fifírula - ztrácející se, blednutí
filit (pl. filici) - pták
filquë, filinquë, filimpë - kapradí
filya - jeskyně
finda - mající vlasy, -vlasý
findë, finë - vlas, kadeř
findessë - vlasy osoby jako celek
finë - modřín
finwa - bystrý, prozíravý, důvtipný
fion (pl. fiondi, fioni) - sokol, jestřáb
fir- - umírat, ztrácet se, blednout
fírë - smrt, konec, poslední výdech
Fíriel - ta, která zemřela
Fírima (pl. Fírimar) - ti, kteří jsou náchylní zemřít - smrtelníci; fírimain - 2.p. mn.č.
firin - mrtvý (ve smyslu přirozené smrti smrtelníků)
firinga - náhrdelník
Firya (pl. Firyar) - smrtelník
foa - zásoba, hromada, poklad
foina - skrytý, utajený
fólë - tajemství; fólëa - tajemný
fólima - tajnůstkářský
formaitë - pravoruký - pravák
Formen - sever
forya - pravý (strana)
fuinë - stín, hluboký a temný, temnota, tma, šero
fum- - spát
fúmë - spánek
fumella, camillo fúmelot - vlčí mák
fúmello valinórea, camillo - velký vlčí mák
fúrima* - prolhaný
furin - skrytý, utajený
furu - lež, lhát

Nahoru...

H

háca- - zívat
hahta - hromada, kupa, stoh
haimë - zvyk, obyčej
haiya, haira - vzdálený, daleký; daleko
haiyassë - vzdálenost, odstup, dálka
hala - malá ryba
halatir, halatirno - ledňáček
halcin - zmrzlý, zmražený, zamrzlý
halda - zahalený, zastřený, skrytý, tajemný, zastíněný, stinný
halla - vysoký
halmë - tah (ryb vodou, ptáků vzduchem etc.)
haloisi - rozbouřené moře
haloitë - skákavý
halta- - skákat, přeskočit
halya- - stínit před světlem, krýt, zatajovat, zahalovat rouškou
handa - inteligentní, chápavý, chápající
handassë - inteligence
handelë - rozum, intelekt
hanta- - děkovat
hanta, hantalë, hantan* - díky, děkuji
hantalë - díkuvzdání
hanu - (mužský) cit, cítění
hanuvoitë - mužský, samčí
hanya- - rozumět, chápat
hapa- - obklíčit
hara- (mn.č. hárar) - sedět; i hárar - ti, kteří sedí
haran (harna) - 100
haranyë - poslední rok století
harma - poklad
harma- - uchovávat
harna- - zranit, poranit; zraněný
harwë - rána, zranění, poranění
harya- - mít, vlastnit
haryon - dědic
hasta- - kazit, zkazit, ničit, zničit, pokazit, zohyzdit, hyzdit
hastaina - zkažený, zničený, pokažený, zohyzděný
hat- - rozbít (se), zlomit, zničit, skoncovat, přerušit
hauta- - zastavit, přestat, ustat
heca! - zmiz, odejdi, opusť (sg. hecat, pl. hecal)
hecil (muž. hecilo, žen. hecilë) - ztracený, opuštěný, odvržený
hehta- (min. č. hehtanë) - opustit, zanechat, vynechat, odsunout stranou, nevšímat si
helca - ledový, mrazivý; studený jako led
helcaraxë - ledová tříšť
helcë - led
helda - nahý, obnažený, zjevný, nic neskrývající
heliloctë - wisterie, "nachový chumel"(keř s hrozny nachových květů, zlatý déšť v nachovém)
helin - maceška
helinillë - fialka
hellë - nebe, obloha
helma - kůže, pokožka; srst, kožešina
helta-* - obnažit (se), odkrýt (se), zjevit (se); svléct (se)
helwa - světlemodrá
helwa-ahyala - modrající se
helyanta, helyanwë - duha (nebeský most)
hén (pl. hendi, 2 hendu) - oko
hequa - (1) opuštění, vynechání, zanechání; (2) kromě, mimo, až na
heren - příkaz (Heren Istarion - Příkaz čarodějů)
heri - paní, lady
hérincë [hérinke] - malá dáma
heru, (hér-) - lord, pán; Herumor - Temný pán; (2.p.č.mn. - heruion - pánů)
hessa - zvadlý, zchřadlý
hesta- - chřadnout, vadnout, zvadnout
hil-, hilya- - následovat
Hildor - následovníci = smrtelníci; hildinyar - mí dědicové, následovníci (hildë, hildo = následovník, dědic + -inya = můj, mí... + -r = plurálová koncovka)
himba - držící se, dodržující, lpějící na kom/čem, uznávající
himya- - dodržovat, uznávat, přimknout se ke komu/čemu, lpět na kom/čem, držet se čeho
hína (pl. híni) - dítě; mé dítě - hinya, hinanya; -hin - přípona pro dítě někoho, něčeho (Eruhin - dítě Eruovo)
hir (bud. čas hiruva) - nacházet, nalézat, najít; hiruvalyë - ty nalezneš
hísë, hísië, hiswë - mlha, opar
Hísimë - listopad
hista- - vadnout
hiswa - šedý
hlapu- - vát, foukat, poletovat, letět nebo proudit vzduchem; hlápula - vanoucí, foukající
hlar- (bud. čas hlaruva) - slyšet
hlonë (pl. hloni) - zvuk; hlonítë (pl. hloníti) - zvukový, fonetický
ho - předložka od
hó- - slovesná předpona, daleko, pryč od; subjekt je vzdálen od objektu
hóciri- - odříznout (odříznout s cílem vlastnit či použít)
holmë - odér, aroma, vůně, zápach
holta- - cítit (vůni/zápach)
hón - srdce (fyzicky)
hondo-ninya - mé srdce (změněno na indo-ninya)
hon-maren - "srdce domu" - krb, kamna
hópa - přístav
hórë - borovice, pinie
hormë - naléhavost, nutnost
hormë - spěch, chvat
horta- - naléhat, přesvědčovat, přemlouvat, usilovat o, spěchat
hossë - armáda, vojsko, tlupa
hosta (1) - mnoho (velké množství)
hosta- (2) - kupit (se), shromažďovat (se), sestavit; příd. jm. hostaina
hostar - kmen, klub, parta, společenstvo
hótul- - odejít, jít pryč, opustit
hravan (pl. Hravani) - divoký, dravý; název pro nelidi
hrávë - maso, dužina
hresta - pobřeží, břeh; 6.p. hrestallo - z pobřeží
hrívë - zima
hroa, hröa (pl. hroar) - tělo
hróta - příbytek pod zemí, umělá jeskyně, síň vytesaná do skály, nora
hui - temno, tma, noc
Huinë - Stín
huinë - šero, temnota, stín; unuhuinë - pod stínem, temný, zastíněný ( - nu - předp. pod)
huiva - temný, tmavý
huo - pes
huorë - "síla srdce" - odvaha
hurin - skrytý, utajený
hwan (pl. hwandi) - houba
hwarin - pokroucený, pokřivený
hwarma - závora, příčka
hwermë - posunková řeč
hwesta - bríza, vánek, větřík
hwindë - vír
hwinya- - vířit, kroužit, obíhat
hyalma - mušle, škeble, lastura, ulita
hyanda - ostří, čepel nože; dělit se, rozdělit
hyandarussë - třpyt čepele
hyando - sekáček
hyapa - bota
hyapat - břeh řeky
hyar- - rozštípnout
hyarmaitë - levoruký - levák
Hyarmen - jih
hyaro - krysa
hyarya - levý (strana)
hyellë - sklo
hyóla - trumf

I

i - angl. určitý člen the; ten který, ti kteří (i hárar - ti, kteří sedí; i carir quettar ómanien - ti kteří tvoří slova hlasy)
-ië - (1)infinitivní nebo průběhová koncovka (enyalië)
-ië - (2) je; ier - jsou; (númessier - jsou na západě; meldielto - jsou milovaní; talantië - on je padlý; márië - je to dobré) (númesse - na západě; melda - milovaný; talanta - padlý) (vanwië = vanwa ná - je ztracen)
-iel - příp. dcera; Uinéniel - dcera Uinen
ilca- - třpytit se, lesknout se (bíle); ilcala - lesknoucí se, třpytící se (axor ilcalannar - na lesknoucích se kostech)
ilfirin - nesmrtelný
ilm- - to, co je nad hvězdami, kde žijí bohové - Ilmen, Ilmarin
ilmë - hvězdné světlo
ilmen - éter
ilqua, ilqa - všechno, veškerý, celý
ilquainen - ke všemu; ilqua+konc. V quenye se používá konc. -inen pro 7. p. mn. č.
ilquen - všichni, každý
ilquesta - obecná řeč
ilsa - mystické jméno stříbra
ilterenda - nerozštěpitelný
Ilu - svět (celek, vesmír)
ilúvë - celek, všechno
ilya - všechno; ilyë - příd. jm. všechen; ilyë tier - všechny cesty
-ima - koncovka přídavných jmen (vanima - světlý, spravedlivý; calima - jasný); může mít i význam schopnosti něčeho (en. -able) jako úguétima - nevyřknutelný; může znamenat i náchylný k něčemu - Fírima - náchylní ke smrti, smrtelníci
imbë - mezi
ímen - v nich (ar ilgua ímen - a všechno (to je) v nich)
-in - koncovka pro 3. p. mn. č.; viz eldain, fírimoin
in - zvláštní slovíčko objevující se v i-coimas in-Eldaron = lembas elfů. Vypadá jako sindarský člen používaný pro plurál, ale v quenijštině je "i" člen jak pro plurál tak pro singulár, navíc slovo Eldar se používá bez členu. Proto by v quenijštině tato fráze měla znít spíše i-coimas Eldaron.
indil - lilie nebo jiná květina s velkými jednotlivými květy
indis - nevěsta (někdy manželka)
indo - srdce (symbolicky); indo-ninya - mé srdce - ve vyspělé quenijštině spíše indonya
indyo - vnuk, potomek, následovník
-inen - koncovka pro 7. p. mn.č.; viz ómainen
inga - vrchol, nejvyšší bod
ingaran - nejvyšší král
ingolë - magie
Ingolë - věda/filosofie jako celek
ingólemo - někdo s velmi velkými vědomostmi, mudrc
ingolmo - pán vědění, vědec
ingor - vrcholek hory
Ingwë - muž. jméno - vůdce; pl. Ingwer; Ingwë Ingweron - vůdce vůdců
inimeitë - ženský, samičí
-inqua - koncovka přídavných jmen; alcarinqua - skvělý, slavný z alcar - nádhera, sláva; etymologicky -inqua znamená plný (en. -full) zde plný slávy, nádhery
intya- - hádat, tušit, odhadovat, předpokládat
intya - odhad, tušení, domněnka, představa, nápad, myšlenka
intyalë - představivost, obrazotvornost, fantazie, imaginace
inwisti - nálada mysli, duševní rozpoložení
-inya - přivlastňovací koncovka - můj, má, mé pro podst. jména končící souhláskou
inyë - dokonce i já, ještě já
-ion - koncovka 2. p. mn. č.; viz elenion, Istarion, Silmarillion (např. alda elenio - strom hvězd = hvězdný strom)
iqua- - prosit, žádat, poprosit, požadovat, vyžádat si
iquista - žádost, prosba, požadavek; používáno pro "prosím"
írë(1) - když, až, zatímco
írë (2) - touha, vůle, žádost, přání, vášeň
írima - půvabný, krásný, žádoucí, roztomilý, líbezný, pomilováníhodný; pl. írimar, írimë ( plurálová koncovka ve vyspělé quenijštině je -ë, ale v básni Fírielina píseň je používáno i -ar)
is - sněhobílé světlo, světlo sněhu
isca - bledý
Isil - měsíc; isilmë - měsíční svit (isilmë ilcalassë - měsíční svit blyštící na = blyštící se v měsíčním svitu)
isiliya - třetí den týdne, středa, den měsíce
isqua - moudrý, rozumný
issë - znalost, vědomost, vědění
-issë - ženská koncovka (Írissë - Půvabná)
ista- - umět; istan - umím
ista- - vědět, znát, umět; sintë
ista- - vědět, znát, umět; sintë-
Istar (pl. Istari) - čaroděj
istima - učený, vzdělaný, moudrý, rozumný
istya - znalost, vědomost
istyar - vědec, učenec
iswa - moudrý, zkušený
íta - blesk, záblesk
ita- - jiskřit, sršet, blyštět se
itila - třpytivý, blyštivý, mihotavý
-iva (-ivë) - plurálová přivlastňovací koncovka; viz Eldaiva, Eldaivë (něco je elfů)

L

-l - redukovaná zájmenná přípona druhé osoby mn. č. - vy (hecal! - zmizte!)
lá, lau, laumë - ne, skutečně ne; vá, avá
laica, laiqua - zelená
laicë - ostrý, bodavý, pronikavý
laiquaninwa - modrozelený
laiquassë - zelenost
lairë - (3) louka
lairë (1) - léto
lairë (2) - báseň
lairelossë - druh stromu s bílými květy ("Letní sníh") (Tol Eressëa -> Númenórë)
laita- - žehnat, velebit, chválit; (a laita, laita te! Andavë laituvalmet - ó velebme je, chvalme je! Dlouho je máme chválit!; lait(a)-uva-lme-t = chválit-máme-my-je; máme=en. shall); (Cormacolindor, a laita tárienna - Nositelé prstenu, velebte je do výše, vysoko)
laito, laisi - nový život, mládí, vitalita, svěžest
laivë - mast
laiwa - nemocný, chorý, na zvracení
lala - (1) ne, skutečně ne
lala- - (2) smát se
lalmë - jilm
Lalwen, Lalwendë - smějící se dívka
láma - ozvěna
láma- - vracet se ozvěnou
laman (pl. lamni, lamani) - zvíře, čtyřnohé, ne plaz, hmyz či pták
lámatyávë (pl. lámatyáver) - chuť zvuku (tyávë + láma) potěšení ve zvucích a tvarech slov
lamba - jazyk (anatom.)
lambë - jazyk (řeč); Lambë Valarinwa - valarský jazyk; Lambengolmor - jazykovědci
lambengolmo - jazykovědec
lamma - zvuk (obecně)
lamya- - ozývat se, znít
lan- - tkát, utkat, plést, uplést
lanat - osnova a útek (přímé a příčné nitě při tkaní)
lanco - hrdlo
landa - široký, rozlehlý
lango - široký meč
lanna - tkaný
lannë - látka, plátno, sukno
lanta- - padat; (přít. čas pl. lantar - padají, padáme, padáte ; min. čas pl. lantaner - spadli, padali jsme, jste, lantier - oni padli, spadli, padali, lantanë - min. čas sing., lantala - padající; lantalassë - s umisťující koncovkou)
lantë - pád
lanwa - tkalcovský stav
lanya- - tkát, utkat
lapattë - zajíc
lappa - lem oděvu
lapsë - nemluvně
lár (1) - délková míra; 1 lár = 5000 rangar (sg. ranga) = 4826m
lár (2) - pauza, přestávka
lár (3) - uši
lára - plochý, rovný, jednotvárný
larca - rychlý, svižný
-lassë - umisťující koncovka; viz isilmë ilcalassë
lassë (pl. lassi) - list; 2. p. lassëo - listu; 2. p. mn. č. lassion - listů (lasselanta - pád listů, listopad)
lasta- - naslouchat, poslouchat
latin, latina - otevřený, volný, průjezdný (o krajině); otevřená krajina
latta - díra, jáma
latúcen - cín
latúcenda - cínový
lauca - teplý
laumë - naprosto ne, absolutně ne, bezvýhradně ne; vyjadřuje důrazný nesouhlas
laurë - zlato, ale používá se o zlatém světle a barvě, ne o kovu (laurinquë - plný zlata - strom)
laurëa - zlatý; pl. laurië - zlatí
Laurelindórinan - Údolí země zpívajícího zlata
laurina - zlatý
laurinquë - žlutě kvetoucí strom (Númenórë)
lausta- - hučet (vítr)
lav- - min. čas lávë - přesahovat vše, být nad něčím, podrobit si; uznat, dovolit, povolit, umožnit, poskytnout, připustit, ustoupit, přenechat, udělit
lavaralda (změněno z lavarin) - druh stromu
le - ty
lehta- - zpomalit, zmírnit, polevit, uvolnit, povolit
lelya- - jít, pokračovat, chodit, kráčet, cestovat; min. čas lendë
lemba - opuštěný, zanechaný v pozadí
len - ti, tobě
lenca - pomalý
lendë - odešlý
lenu- - táhnout se, roztáhnout se, natáhnout, napnout
lenwa - dlouhý a tenký, rovný, úzký
lëo - stín vrhaný objektem
lepsë - prst
lerta- - smět; lertan - smím
lesta - (1) míra, opatření, čin, zákrok; lestanen - s opatřením
lesta - (2) pás (Lesta Meliannava - Melianin pás); opásaný, obkroužený (Lestanórë)
leuca - had
-li - rozdělující plurálová koncovka; 2. p. -lion viz vanimálion; alativní koncovka -linnar (pro pl.) -nnar (pro sg.) - na něco, na něčem (pro otázku kam?), viz falmalinnar, ambonnar
-li-, -lil- - mnoho; používá se ve slovech (lillassëa, taurelilómëa)
lia - (1) nit
lia - (1) pavoučí vlákno
lia- - (2) ovinout (co čím)
lia - provázek
liantassë - réva, vinná réva
liantë - (1) úponek rostliny
liantë - (2) pavouk
líco - vosk
lícuma - svíce
lië - lid, osoby, národ; viz Eldalië; přivlastňovací liéva viz Mindon Eldaliéva
lillassëa - mající mnoho listů, mnoholistý; pl. lillasië (ve tauri lillasië - jako mnoholisté lesy - jako listy lesů)
lilta- - tančit
lilurin - skřivan (změněno z aimenel, aimenal)
lim- - kapat
limba - kapka, krůpěj
limbë - mnoho
limpë - víno; nápoj Valar
lin- - zpívat, vydávat hudební zvuk
lin-, lil- - mnoho
lin, lind - zvuk hudby
linda - krásný, plavý, jeden z Lindar
lindalë, lindelë - hudba, zpěv
lindë - píseň, linda - zpívající; lindelorendor - hudba-sen-země
lindelëa - melodický
lindeloctë, lauremistë* - zlatý déšť, "zpívající chumel"
lindo, nyello (pl. lindar) - zpěvák, pěvec; (lindo - zpěvný pták)
línë - (1) nit
línë - (2) pavučina
línë - (3) bavlník
linga- - klátit se, volně viset, vlát, pověsit, zavěsit, viset
lingwë - ryba; (hala - malá ryba)
linna- - jít, chodit, kráčet, cestovat (min. č. lendë)
linta (pl. lintë) - rychlý, prudký, svižný
linya - tůň
linyenwa - mnohaletý, starý
lipsa - hojivá mast, balzám
lipte- - kapat, odkapávat
liptë - kapička
lir-, lin- - zpívat
lírë - píseň; 7. p. lírinen - písní, příp. v písni
lís - med; (liss- předp. medový)
liscë - rákosí
lissë - sladký
litsë - písek
lívë - nemoc, choroba
-llo - ablativní koncovka - z, ven z, od; např. sindanóriello - ven z šedé země; Rómello - z východu, od východu, Mardello - ze země
-lma - zájmenná koncovka náš, naše...; 2.p. -lmo; omentielmo - našeho setkání, používáno pro více osob; omentielvo - našeho setkání, používáno pro dvě osoby -lvo
-lmë - zájmenná koncovka my, včetně osoby, která mluví; viz laituvalmet
loa (pl. loar, löar) - rok; růst, vzrůst; používáno pro sluneční rok (coranar), čas růstu
loc- - ohnout se, ovinout se
loctë - chumel
lohta- - rozvíjet se (květy, listy), pučet, rašit, rozkvétat, kvést
loico - mrtvola
lókë - had, červ
lómë, ló, mórë - noc; (soumrak, šero), lómëa - temný, tmavý; Lómëanor - Temná zem
lómelindë (pl. lómelindi) - slavík
lómin - stín
lóna - ostrov, vzdálená země
lond, londë - vnitrozemský přístav; Alqualondë - Labutí přístav
lor - sen, vidina; Lórellin - Jezero snů
lor- - snít, dřímat
lorda - ospalý, mátožný, dřímající
lossë (1) - sníh
lossë (2) - květ
lossë (3) - sněhobílý
lossë, losillë - růže
lótë - květina; Ninquelótë - bílá květina, Vingilótë - pěnová květina
Lótessë - květen
loxë - vlasy (viz též findë)
-lto - zájmenná přípona oni; meldielto - oni jsou milovaní, cárielto - oni udělali, tulielto - oni přišli; ve vyspělé quenijštině nejspíše nahrazeno koncovkou -ntë
lú - čas
lúcë - kouzlo, okouzlení, očarování
luhta- - okouzlit, očarovat, začarovat, zaklít, kouzlit
luin, luinë, lúnë - modrý; luini - modří (viz též ulban, ninwa)
Luinil - Uran
Lumbar - Saturn
lumbë - šero, přítmí
lumbo (pl. lumbor) - mrak, oblak (tmavý, klesající)
lumbulë - (těžký) stín
lúmë - (1) tma, temnota
lúmë - hodina, chvíle*; alativ lúmenna - na hodinu (kam?), zkráceně lúmenn' v pozdravu elen síla lúmenn' omentielvo, protože následující slovo začíná na podobnou samohlásku
lumna- - být těžký, ležet těžce
lumna - dusný, tíživý, zlověstný, tísnivý, skličující
lunga - těžký
luntë - člun, loďka
lúrë - tmavé počasí, zataženo
lúrëa - tmavý, zatažený
lussa- - šeptat, šumět
lussë - šepot, šum
lusta - prázdný; cumna
lút- - plavit se, plout, vyplout, odplout
lutta- - plynout, plout, nést se
lutu- - plynout, plout, nést se
lúva - luk
lúva - oblouček (část tengwy)
luvu- - (1) sklopit, sklonit (se), snížit, klesnout
luvu- - (2) hluboce přemýšlet, dumat, rozebírat
-lva - zájmenná koncovka náš, určená pro dvě osoby kde jedna oslovuje druhou
-lya - zájmenná koncovka tvůj; tielyanna - na tvé cestě
-lyë - koncovka 2. os. sg.: ty; hiruvalyë - ty najdeš

M

má - ruka; duál mát - (dvě) ruce; máryat - jeho/její (dvě) ruce; alativ mannar - do rukou
mac- - sekat mečem, šermovat, zabít, zavraždit
macar - šermíř
macil - meč
mahalma (pl. mahalmar) - trůn; plurál lokativní mahalmassen
Máhanaxar - kruh osudu (cizí slovo v Quenye, převzaté a adaptované z Valarin)
mahta- - bojovat; mahtar - bojovník
mahta* - bitva, boj
Maia (pl. Maiar) - Krásní, Obdivuhodní
maica - ostrý, špičatý, bodavý, pronikavý
mailë - smyslnost, chtíč, žádostivost, neovladatelná touha, chtivost
mailë* - pokušení
mailëa - smyslný, žádostivý, chtivý
-maitë - příp. -ruký
maiwë (pl. maiwi) - racek
malina - žlutý; Malinalda - Žlutý strom (viz též tulca)
malinlossë* - malos, lebenninský zlatý kvítek
malinornë - mallorn, velký strom se žlutými květy
mallë (pl. maller) - cesta
mallo* - odkud
malo - pyl
malta - zlato (kov); (cullo - červené zlato)
máma - ovce
mamil - máma
man - kdo ; nejspíše ma - co
mána - požehnaný, obdařený, úžasný
mana - slovo překládané jako "co je" ve větě mana i-coimas Eldaron? - co je lembas elfů? Buď je utvořeno z ma - co + ná - je, nebo mana je slovo samo o sobě znamenající "co" a není tam žádné slovo pro "je"
manar, mandë - konečné blaho, osud, zánik
manca- - obchodovat
mancalë - obchod, obchodování
manda - střežený, hlídaný, vězněný, uvězněný
mando - vězení
Mandos (Mandost) - střežený, zajištěný zámek, zámek-věznice; jméno jednoho z Valar
manë - dobrý (morálně)
manen - jak
Man-ië? - Co to je? (konc. ië nejspíš není platná ve vyspělé quenijštině)
manna - kam
mannar - do rukou, alativ pl. od má
mano - čí?
mantúlië* - vítej/te
Manwë - požehnaný tvor, obdařená bytost; jméno jednoho z Valar
mapa- - uchopit, držet, chytit, vzít
mapalin fatsevoitë - střapatý platan
mapalin rámavoitë - křídlatý platan
mapalin tarucca - rohatý platan
mapalin varivoitë - cizí platan
mapalin wilwarinda - motýlový platan
mapalin, palapaptë - platan
maquet (min. čas maquentë) - ptát se
már - domov, dům (osob nebo lidí)
mar - země, obydlí, příbytek; ablativ mardello; Val(i)mar, Vinyamar
mar- - zůstat, setrvat; přebývat, dlít, bydlet; maruvan - zůstanu - mar+uva+n=zůstat+budu+já (en. abide+will+I)
mára - dobrý, užitečný (o věcech, skutcích); márië - je to dobré (konc. -ië nejspíš není platná ve vyspělé quenijštině)
maranwë - osud
mardë (pl. mardi) - síň
mardo - obyvatel
marilla - perla, perleť
marin - ovoce podobné jablkům, s pevnou dužinou a mnoha semínky
marinnë, marindë - ovocný strom
Mar-nu-Falmar - Domov pod vlnami (jméno potopeného Númenoru)
marta - osudový, předurčený; propadlý smrti, prokletý, pronásledovaný osudem
marta- - přihodit se, stát se, udát se (impersonální)
martya- - určit, neodvratně určit, stanovit s konečnou platností; předurčit, odsoudit (k záhubě), uvrhnout do záhuby
marya - bledý, světlý, pobledlý
massánië - chlebodárce; používáno jako titul nejvyšší ženy nad všemi elfy od té doby co měla dar a opatrování nad lembasem (coimbas); často překládáno jednoduše jako Paní
massë - kde?
masta - chléb
masta- - péct
masto - vesnice (ohrazená)
mat- - jíst
maurë - potřeba, nutkání
mausta - nátlak, dunucení
mauya- - muset (něco); nutit, donutit, přinutit; impersonální sloveso; mauya nin carë X = nutí mě to udělat (k udělání) X = musím (udělat) X
mavoisi tapatenda - jedlý kaštan
mavoisi, alda mavoitë - kaštan
mavor, mavar - pastýř, pastevec, pasák
maxa - poddajný, měkký, mírný, přizpůsobivý, jemný, něžný
maxë - těsto
me (duál met) - my; 3. p. men (+asimilované mel); mel-lumna - nám-je-těžké - je pro nás těžké
mel-, mela- - milovat; melánë (mélanyë) - já miluji
melda - milovaný, drahý
meldielto - oni jsou milovaní (meld(a)+ië+lto - milovaní+jsou+oni; ale jak -ië tak -lto mohou být v quenijštině již zastaralé, překonané)
meletya - mocný; meletyalda - Vaše Veličenstvo; celé Aran Meletyalda - Vaše královské Veličenstvo
melindë - milenka, ctitelka
melindo - milenec, ctitel
melissë - milenka
Melko - Mocný; jméno jednoho z Valar, obyčejně Melkor
melmë - láska
melpo - ovoce podobné angreštu, s měkkou dužinou a mnoha semínky
melwa - roztomilý, rozkošný
men - místo, kousek země, směr
ména - oblast, region
ménë - na nás (en. on us)
Menel - nebesa
meneldil - astronom
menelluin - chrpa
Menelmacar - šermíř nebes, nebeský šermíř - Orion
menelya - pátý den týdne, pátek, den nebes
menta- - poslat (někoho někam)
mentë - konec
mëoi - kočka
mere-, min.č. mernë - přát si, toužit, chtít
merya - sváteční
meryalë - svátek, volno
met - my dva; me+ duálová koncovka -t
métima - poslední, předešlý, minulý, konečný, závěrečný, definitivní; zkráceně métim' pokud následuje slovo začínající podobnou samohl.; tyelima
metta - konec
mettarë - poslední den roku = Silvestr
mettassë - naposledy, posledně, nakonec, závěrem
metya- - dokončit, dovést do konce, přivodit konec, ukončit, zakončit
mi, mí - v
milmë - lačnost, chtivost, nenasytnost, touha
milya- - toužit po něčem, dychtit, lačnit
mína- - chtít jít (nějakým směrem nebo na nějaké místo) (wish to go) - mínanyë fumien = chci jít spát
Minastar - Budovatel věže; Minastir - Strážce věže - muž. jména
minda - význačný, přední, nápadný, zřejmý
mindo, mindon - (velká, tyčící se do výše, vznešená) věž; alativ pl. mindoninnar, zkráceně mindonnar - na věžě; Mindon Eldaliéva - vznešné věže elfského lidu
Mindolluin - Modrá věž, jméno hory (mindon+luin)
minë - 1
minna, mir - do, dovnitř
Minnóna (pl. Minnónar) - prvně narození - elfové
minquë - 11
minya - první; Minyatur - první vládce
miqu-* - líbat, políbit
mírë - drahokam, klenot; zkrácená forma -mir v Atanamir (klenot lidí)
miri-* - usmívat se
Míriel - Žena-klenot; 2.p. Míriello
mirima - volný, svobodný
miruvor, miruvórë - medovina; speciální víno nebo osvěžující nápoj; přivlastňovací zp. miruvoréva (en. of meed)
mista - šedý
mistë - (jemný) déšť
Mittalmar - Středozem
mitya - vnitřní
miulë - kvil, skučení, jekot, mňoukání
mixa - mokrý
-mmë - zájmenná koncovka my; viz vammë - my nebudeme (en. we won't)
-mo - koncovka častá ve jménech a titulech
moica - jemný, mírný, laskavý, vlídný, něžný, tlumený
moilë - horské jezírko, pleso
moina - známý, důvěrný, drahý
mól - otrok, nevolník, zajatec
mor, mornië - tma, temnota
morco - medvěd
mordo - stín, skvrna, temnost, tmavost, obskurnost
mórë - noc
morë - temný, ponurý, zlověstný; Morion - Temný - titul Morgotha
Moriquendi - temní elfové (Laiquendi - zelení elfové, Calaquendi - světlí elfové
morna (pl. mornë) - temný, černý; ondolissë mornë - na, v temných skalách
Morwinyon - "Třpyt v šeru"; název hvězdy (Arcturus)
móta- - pracovat, dřít (se)
motto - skvrna
muilë - tajemství, utajení
muina - skrytý, tajný, utajovaný
mundo - (1) rypák, nos, čumák
mundo - (2) mys
mundo - býk
muru- - spát, dřímat; murmë - dřímota, spánek; murmëa - ospalý

N

-n - (1) koncovka 3. pádu; viz nin, enyalien
-n - (3) plurálová koncovka používaná v některých případech
-n, nye - (2) zájmenná koncovka, já (1.os. sg.); utúlien - já jsem přijít
ná - je (sloveso), jsem, jsi; používá se jako přísudková spona; nar - jsme, jste, jsou; nai - budiž; né - byl; ner - byli; uin, umin - nejsem=I am not, I do not (1. os. aorist) (min. čas úmë) ávan, ványë - nebudu (I will not)
nac- - kousat, štípat, uštknout
nahta - kousnutí, uštknutí
nai - buď to tak; by, kéž, ať - slouží k vyjádření přání, používá s budoucím časem slovesa; (Nai hiruvalyë Valimar! Nai elyë hiruva! - Kéž bys našel Valimar! Kéž bys (ho) zrovna ty našel!); Nai tiruvantes -buď to tak oni to budou hlídat = kéž by to hlídali
naica - bolestivý, bolavý
naicë - bolest (ostrá)
naina- - naříkat, plakat, bědovat, truchlit, lamentovat, oplakávat
nainië - nářek, bědování; elegie
nairë - nářek, bědování
nal, nallë - údolí, roklinka, údolíčko
nalda - údolní
nalla, nallama - ozvěna
nam- - domnívat se, soudit, posuzovat, myslit si; namin - usuzuji, myslím si
namárië - sbohem
namba - kladivo
namba- - zatlouci, zabušit (na co)
námë - rozsudek, soud
namna - nařízení, ustanovení, předpis
námo - (1) někdo
námo - (2) soudce
nan - ale, avšak, však
nan- - předpona; zpět, dozadu
nanda- - (1) hrát na harfu; nandaro - harfeník
nanda - (2) rovina, nížina, pláň, planina
nandë - (2) harfa; nandellë - malá harfa
nandë, nan, nand - údolí
nandin - dryáda, víla, duch přírody
Nandor - příd. jm. Nandorin
nanquenië - odpověď
naraca - násilný, zuřivý, násilnický
narda - uzel, smyčka
nárë - oheň, plamen
nárëa* - ohnivý
Nárië - červen
Narmacil - plamenný meč
narmo - vlk; ráco
Narquelië - říjen
Narsil - Elendilův meč; složenina kořenů slov Anar-slunce a Isil-měsíc
Narsilion - (píseň) slunce a měsíce; Narsil + koncovka druhého pádu plurálu
Narvinyë - leden
narwa - ohnivě rudá, planoucí nachová
narwë, indil - lilie
nasar - červený, rudý, nachový, šarlatový
nassë - trn, osten, bodec
nasta - píchat, bodat; hrot
nat - něco, záležitost, věc
natsë - síť
nau-* - výt
nauca - přídavné jméno užívané pro všechno, co ačkoliv již dorostlé do své konečné velikosti bylo menší nebo kratší, tvrdé, pokřivené nebo špatně tvarované
Nauco - trpaslík; Naucalië (nikoli Naucolië!) - trpasličí lid
naulë - vytí (vlčí)
nauro - vlkodlak
nausë - představivost, imaginace, obrazotvornost, fantazie
nauta- - myslet
nauva, ëuva - bude
-ndacil - zhoubce
-ndil - koncovka mnoha jmen, znamená oddanost, starostlivost, nesobeckou, nezaujatou lásku; může být překládáno jako přítel; popisuje postoj člověka k osobě, věci, směru či činnosti které je oddán
-ndor - země; ve složených tvarech
-ndur - koncovka některých jmen, znamená služebník (arandil - králův přítel, arandur - králův sluha)
néca (pl. nécë) - bledý, mlhavý, matný, nejasný, mdlý, neurčitý
nehta - první linie (v boji), hlavní síla, čelo vojska
nehtë - jakýkoliv útvar zužující se do špice; čelo vojska, roh, klín, rovný mys
nel- - tří-
neldë - 3
neldor, neldorin, feren, fernë - buk
nelet (pl. nelci) - zub
nellë - potok, říčka
neltil - trojúhelník
nelya - třetí; Nelyo - Třetí, Finwëho jméno
nén - voda (nepočitatelné p.j.)
Nénar - Neptun
nenda - vodový, vodnatý, mokrý
nengwë - nos
Nénimë - únor
nénu - žlutý leknín
nér (pl. neri) - muž; nernehta - mužská hlavní síla - bitevní formace
nermi (pl. nermir) - duch luk, luční víla
nertë - 9
nessa - mladý
nessamelda - druh stromu ("Milovaný Nessou") (Tol Eressëa -> Númenórë)
neuma - oko, smyčka, nástraha, past, léčka
ni - já; 3.p. nin - pro mě (nesouhlasí v češtině, ale angl. for me)
nicu- - sloveso být chladný, studený (o počasí), chladit
nië - slza
nieninquë - sněženka, "bílá slza"
niermë - v slzách, plačící
nierwes - úl
-nil - = -ndil v Eärnil, zkratce z Earendil
nilda - přátelský
nildë - přítelkyně
nildo - přítel
nillë - stříbrný třpyt
nilmë - přátelství
nin - ke, pro mě, mi (en. for, to me) dativ
nindë - štíhlý, útlý (též terén)
ninquë (pl. ninqui) - bílý, chladný, bledý; Ninquelótë - Nimloth - Bílá květina
ninquita- - bíle svítit, jiskřit
ninwa - modrý
ninya - prvek vyskytující se ve Fírielině písni, evidentně znamená můj, moje - viz indo-ninya; nejspíš neplatný ve vyspělé quenijštině, která má pro "můj" příponu -nya
nion, nier - včela
niqu- - být chladný, mrazit, chladit
niquë - je to studené, mrazí to, chladí to
niquis, niquessë - jinovatka
nírë - slza
nirwa - podhlavník, polštář (?)
nís, nissë (pl. nissi) - žena
nísima - vonný, vonící; Nísimaldar - vonné stromy, Nísinen - vonné vody, jezero v Númenoru
nítë - vlhký, orosený
nixë - mráz
-nna (pl. -nnar) - k, na, do; alativní koncovka v cilyanna, Endorenna, Elenna, rómenna, mannar, valannar
nó - před (časově)
noa - myslet
nóa, nó (pl. nówi) - představa, pojetí (čeho)
Nócoirë - alternativní jméno pro březen
noirë (pl. noiri) - hrob, hrobka; Noirinan - údolí hrobek
nol-* - učit se, naučit se
nóla - (1) vršek, pahorek
nóla - (2) moudrý, rozumný, učený, vzdělaný
Nólairë - alternativní jméno pro červenec
nolda - moudrý
noldarë, nolpa - krtek
nólë - dlouhá studie, vědomost, znalost, učenost, poznání
nolma - moudrý
Nolmë - vědění, Filosofie
nolmo - moudrá osoba
nolwë, nólë - moudrost, skryté vědění, znalost, magie
Nóquelle - alternativní jméno pro říjen
nór, nórë, nor - země, stát; někdy také pro lid (normálně lië)
nórië - kraj, území
norna - tuhý, tvrdý, drsný, pevný, neústupný, pokřivený, zkroucený
norno (1) - dub
Norno (2) - trpaslík; personifikovaná forma adjektiva norna; Nornalië - trpasličí lid
norollë - vůz, vozík, kára
Norrívë - alternativní jméno pro prosinec
norsa - obr
nossë - příbuzenstvo, rodina
nosta- - porodit, narodit se; narození
nostar, nostaro (pl. nostari) - rodiče
not - počítat; (min. čas nótina - spočteno); nótë - číslo
Nótuilë - alternativní jméno pro květen
-ntë - zájmenná koncovka pro 3. osobu mn.č. "oni", když žádný subjekt nebyl dříve zmíněn
nu, no - pod
Núaran - král západu
nucumna - ponížený, pokořený
nuhta- - brzdit, bránit, nenechat pokračovat, přerušit, náhle zarazit, nenechat dokončit, zarazit, zabránit
nuhuienna - pod stínem, alativ; viz huinë
nulla, nulda - tajný, utajovaný, skrytý
Númen - západ; númeheruvi - pánové západu; Númenor, Númenorenna - alativ, do Númenoru; númenya - západní
númessier - jsou na západě; (núme(n)+ssë+ië+r - západ+v+jsou+oni)
númeta-, númenda- - klesat, zapadat (o slunci)
nuntixë - tečka umístěná pod linii písma
nuquerna - opačný, obrácený spodkem navrch; ve frázích silmë nuquerna, áre nuquerna
nur, núrë - zavrčení, stížnost, vrčení
nura - hluboký
nurmë - podřízení, podřízenost; nurmëa - podřízený
núro - západ slunce; andúne, annún
nurru- - mumlat, šeptat, reptat; příd. jm. nurrua; min. čas nurrula
nurta- - skrýt(se), schovat(se), ukrýt(se), zatajit; nurtalë - ukrytí, zatajení (nurta+ zpodstatňující oncovka pro sloveso -lë); Nurtalë Valinoréva - ukrytí Valinoru
nuru - smrt
nuruhuinë - stín smrti
nut- - vázat, zavázat, přivázat, pojit se, připoutat
núta- - zapadat, klesat
nútë - uzel
nwalca - krutý
nwalmë - muka, utrpení, agónie, trýzeň
nwalya- - mučit, týrat, způsobovat bolest, soužit
-nya - zájmenná přípona; přivlastňovací zájmeno 1.os.sg. můj, má, mé; tatanya - můj táta; kde je to třeba, vkládá se mezi slova hláska i" např. Anarinya, hildinyar
nyalmë - křik, povyk
nyar- - vyprávět
nyárë - legenda, příběh, vyprávění, pověst
-nyë - zájmenná přípona já; také zkráceně -n; viz utúvienyes
nyellë - zvonek, zvon
nyello - zpěvák
nyéna- - bědovat, naříkat, truchlit, lamentovat, oplakávat
nyer- - truchlit, rmoutit se
nyérë - zármutek, smutek, žal, hoře, strast

O

-o - koncovka pro druhý pád; pl. -ion a -ron; Oromëo, Rúmilo
o - s, se
-o, -ó - osoba, někdo; zájmenná koncovka, později nahrazena "námo"
ó-, o- - spolu, dohromady; předpona užívaná ve slovech popisujících setkání, kontakt, vztah nebo spolek dvou osob, věcí nebo skupin; viz omentië, ónoni, ónona
oa, oar, öa, öar - příslovce pryč, daleko, stranou, za
oantë - odejít pryč, opustit; min. čas slovesa auta-
ohta - válka
ohtacárë- (min. čas ohtacarnë) - válčit
ohtar, ohtatyaro - válečník
oi - vždy
oia - stálý, věčnětrvající, věčný
oialë - (1) věčně, trvale, neustále, navždy (příslovce)
oialë - (2) věčnost; nekonečné období; Oiolairë - věčné léto
oiencarmë - věčně tvořící
oio - stále, pořád
oiolairë - druh stromu ("Věčné léto") (Tol Eressëa -> Númenórë)
óla - snít; (možná není myšleno v nominativu ale v dativu)
olassië - listí, listoví
ólemë - loket
ollo - útes, sráz
olórë (pl. olori) - sen, vize
olosta - zasněný
olva (pl. olvar) - rostliny (rostoucí věci s kořeny v zemi), flora
olwa - větev
óma - hlas; ómarya - jeho/její hlas; 2.p. ómaryo - jeho/jejího hlasu; 7.p.pl. ómainen - (s) hlasy
omenta- - setkat se, potkat
omentië - setkání; omentielva - naše setkání; 2.p. omentielvo - našeho setkání; viz -lma
-on - koncovka 2. pádu mn. č.; Silmarillion, Valion, aldaron, tasarion, Istarion, Eldaron
ondo (pl. ondor) - kámen; pl. lokativ ondolissë - na skalách
onna - stvoření, bytost, tvor
onóna - (1) příd. jm. pocházející z dvojčat; (2) jeden z páru dvojčat (pl. onóni - dvojčata)
onot- - přidat, dodat, sečíst, spočítat
onta- - vytvořit, stvořit, utvořit; min. č. ónë, ontanë
ontarë - rodička
ontari - rodiče
ontaro - rodič
onya - můj syn (není běžným výrazem pro slovo syn)
opelë - dům, vesnice nebo město obehnané zdí; opevnění
oquenië - rozhovor, rozmluva
or- - nabádat, naléhat, dohnat koho k čemu, donutit koho k čemu; impersonální sloveso(orë nin caritas - nutí mě to udělat to)
or - nad, přes, předp. pře-
orco (pl. orcor, orqui) - skřet
órë - srdce, nitro (vnitřní mysl)
oricon - vřes
orivainë - hrách
orma - věc, fyzická hmota, látka
ornë - strom; často se používá jako část jména; spíše pro menší a útlejší stromy; Ornendil - přítel stromu
Orocarni - Červené hory
orofarnë - sídlo v horách
oromardë (pl. oromardi) - vysoká síň
oron (pl. oronti) - hora
Oron Oiolossë - Věčně sněhobílá hora
oronta - strmý, příkrý
orosta - povýšení, nanebevstoupení, výstup
orsir- - přetékat
orta- - zvedat se, stoupat, vztyčit, zvednout, vycházet (slunce...); min. čas ortanë
orto - vrchol hory
os* - o (náhradní předložka místo genitivu)
os, osto - město, obehnané hradbami; pevnost
ósanwë - myšlenka, mysl; ósanwë-centa - myšlenková komunikace
osellë - společnice, "sestra"
ossa - hradba a příkop
ossë - hrůza, úzkost, zděšení
ossë* - hrůza, zděšení
osta - statek, hospodářství, usedlost
ostar - správní oblast
osteca- - popsat, vylíčit, označit
osto - pevnost, opevněné město
otorno - společník
otso - 7

P

paca - dvůr, dvorec, vydlážděná podlaha
palan - daleko a široko; v palantíri, asimilované palar- v Palarran
palantír (pl. palantíri) - Věštec dálek; kameny vyrobený Noldor pro vidění dalekých věcí
Palarran - Daleký poutník; loď (palan+ran; asimilace nr v rr)
palis - trávník
palla - rozsáhlý, široký, expanzivní, rozpínavý, širý
palmë - povrch, zevnějšek
palpa- - bít, tlouci, bušit, mlátit
palu-, palya- - roztáhnout (se), rozvinout, rozprostírat se, rozšířit (se), protáhnout (se), zvětšit(se)
palúrë - povrch, zevnějšek, vnějšek, lůno země
panda - (1) ohrada, plot; (2) oplocovat, ohrazovat
panda- - zahrnovat, obsahovat
pano - tvarovaný kus dřeva; prkno, podlahové prkno, parketa
panta - otevřený
panta- - otevřít, uvolnit, rozevřít se, rozestřít, rozvinout(se)
panya- - určit, stanovit
par- - uspořádat, složit, skládat, dát dohromady
parca - suchý
parma - kniha
pasta - hladký, jemný, plynulý, klidný, pravidelný
pé - ret (také pro ústa)
pel- - otáčet, obíhat, točit se, kroužit
pelecco - sekyra
pelecta- - sekat, tesat
peler - ohraničená oblast
pella - za, po, přes, mimo, nad (en. beyond); spíše než předložka je to založka; Andúnë pella - za západem; elenillor pella - zpoza hvězd
penda >- nakloněný, svažující se
pendë - svah, úbočí, stráň
Pereldar - půlelfové
perino - půlčík
perya - poloviční; perdëa - polovička
perya- - rozdělit v půli, rozpůlit
píca- - zmenšit (se), snížit (se), ztrácet se, ubývat, slábnout
Picinaucor, Pitya-naucor - skřítci; sg. picinauco
pilin (pl. pilindi) - šíp
pinquë - tenký
pio - ovoce podobné třešním a švestkám, a pevnou dužinou a jednou peckou
piopin, pipin - hložinka, plod hlohu
piosenna, ercassë - cesmína
pirya - džus, sirup
pitya - malý
piuca - plod, malá bobule; borůvka
poica - čistý, čirý, ryzí
pol- - moci; polin - mohu
polda - silný, statný, rozložitý
poldórë - síla (fyzická)
polë - oves
porë - mouka
puita- - plivat, vyplivnout
púrëa - zamazaný, ušpiněný, obarvený
pusta- - zabránit, zastavit, ukončit
putta - tečka, zastavovací znaménko v interpunkci

Q

quáco, corco - vrána
qual- - zemřít v bolesti
qualin - "mrtvý" (o elfech)
qualmë - smrt, agónie
quámë - nemoc, choroba
quanta - plný, úplný, celý
quantien - plný rok = yen
quár, quárë - pěst
quat- - plnit, naplnit, vyplnit, splnit; bud. čas quantuva - naplní (enquantuva - znovunaplní)
quel- - (1)utichat, slábnout, ztrácet se, hasnout, pohasnout, blednout, vyblednout
quel- - (2)selhat, neuspět, zklamat; bud. čas queluva
quelet (pl. queletsi) - mrtvola; loico - mrtvé tělo, mrtvola, zdechlina
quellë - blednutí, slábnutí, utichání, ubývání, zánik; pozdější část podzimu
quén (pl. queni) - někdo, jeden, osoba, jedinec, muž či žena...; pl. osoby, (nějací) lidé, oni s nejobecnějším významem, (jako v "oni (lidé obecně) říkají, že... říká se") V kombinaci s kořenem podst. nebo příd. jména se používá k označení nějakých navyklých funkcí nebo k popisu něčeho co má nějakou podstatnou (permanentní) vlastnost; např. roquen, cityaquen, arquen, aiquen, ilquen
quendë - elf; málo používaný sg. od Quendi
Quenderin, Quendian - elfský, elfů
Quendi - elfové jako rasa (mluvící)
quendi (pl. quendir) - elfka, elfská žena
quendu (pl. quendur) - elf, elfský muž
quenta - příběh
quentalë - historka, vyprávění, zpráva
quenya - elfština (mluva); Quenya lambë - Elfská řeč, jazyk
querna - otočený, obrácený (vyjadřuje změnu); viz nuquerna
quessë - pero, peří
quesset - polštář, poduška
quet- - říct, říkat, mluvit; min. čas quentë
quetta (pl. quettar) - slovo
quil-* - odpočinout si
quildë - ticho, mlčení, klid, odpočinek
quinga - luk (jako zbraň)
quingi- - brnkat, zabrnkat (např. na harfu, lyru)
quinquenna - kokořík
quiquilla - konvalinka vonná, "lilie z údolí"
quor- - utopit se, utonout, dusit (se), udusit (se), zadusit (se)
quorin - utonulý

R

rá (pl. rávi) - lev
rac- - rozbít, zlomit, zničit; rácina - rozbitý, zlomený, zničený
ráca - vlk; narmo
racca - dráp, pařát, spár
raccalepta - drápatý, s drápy na prstech
rahta- - dosáhnout, docílit, dospět, uložit se, dorazit, dostat se
raica - špatný, nepoctivý, darebácký, skloněný, ohnutý; pl. raicar (čti raiké)
raimë - hon, lov
rama- - křičet, řvát, zavolat, zařvat
ráma (pl. rámar) - křídlo; 7. p. č. mn. rámainen - s křídly, na křídlech
rámalókë - okřídlený drak
ramba - zeď, stěna, hradba, val
rambë - křik, řev, výkřik, povyk
Rána - jméno měsíce
ranca** - objetí
ranco (pl. ranqui) - paže
randa - věk, koloběh
ránë - toulání, potulka
ránen - potulný, kočovný, toulavý
ranga (pl. rangar) - délková jednotka = 96,5cm
ranya-, ran- - toulat se, bloudit, zatoulat se
rassë - roh (horn), vrchol, špička; tildë
rasta - 12
rato - brzo, brzy, zanedlouho, záhy
rauco - silná, nepřátelská a děsivá kreatura, démon; Valarauco - démon moci
raumo - (hluk) bouře, hromobití
rauta - kov
ráva - pustina, divočina
rávë - burácející, dunící, hřmící, rachotící hluk; příd. jm. rávëa
ré, rë - den (sluneční)
rembë - síť, síťoví, pletivo
rempa (příčestí trpné) - ohnutý, sehnutý, skloněný, zahnutý
réna - hranice, okraj
rer-, min.č. rendë - zasít, osít, zasévat, rozsévat (i nenávist ap.)
resta- - pomáhat, napomáhat, pomoci
restalë - pomoc
ría - věnec
ric- - (za)kroutit (se), zkroutit (se), obrátit (se), otočit (se)
rië - koruna
riel, riellë - korunovaná dívka
rig-* - splétat, věnčit
rihta- - trhnout, škubnout, cuknout
rillë, rildë - oslnivost, skvělost, sláva, brilantnost, jas, třpyt, lesk
rilmë - jiskřivé světlo
rilya - třpytivý, zářivý, zářící
ríma - obruba, lem, kraj, okraj, hrana, hranice
rimba - častý, mnohý; rimbo - často
rimbë - velké množství, spousta, mnoho
rimpë - spěch, chvat
rína - korunovaný
rincë - drobný, malý; mn. č. rinci
ringa - studený, chladný
Ringarë - prosinec
ringë - pleso, studené jezero (v horách)
ris- - rozetnout
rista- - řezat, ořezat, krájet
rista- - řezat, říznout
-ro - zájmenná koncovka on; antaváro
rocco - (rychlý jezdecký) kůň
roita- - pronásledovat, stíhat, honit se za něčím
rom- - troubit, vydávat zvuk trubky
róma - roh (na troubení)
romba - trubka, trumpeta
Rómen - východ; alativ rómenna - východně, směrem k východu; ablativ Rómello - z východu, (k někomu) z východu
-ron - koncovka 2. p. mn. č. ; aldaron - stromů
rondo - klenba, klenutá střecha, strop - viděno zespodu (a většinou neviditelné zvenku); velká síň nebo prostora takto zastřešená
ronta - dutý, prázdný, vpadlý
roquen - jezdec, jezdkyně, rytíř
rossë - jemný déšť, rosa
rotto - malá jeskyně, sluj
rotwa - dutý, prázdný, vpadlý
ruca- - bát se; rucin - cítím strach, hrůzu, zděšení, bojím se
rúcima (čti rúkima) - hrozný, strašný, děsný, děsivý
rúcina - zmatený, zřícený, rozpadlý, zničený (čím)
ruhta- - vyděsit, postrašit, nahnat strach, hrůzu
rúma- - posunout, přemístit, přendat, pohnout (o velkých a těžkých věcech); min. čas rúmala
runda - hrubý kus dřeva
rúnya - rudý plamen
runya - stopa, šlépěj
rusco - liška
ruscuitë - prohnaný, lišácký, vychytralý
russë - jiskření, blyštění, třpyt
ruxa- - drobit se, rozpadat se
-rya - zájmenná koncovka jeho, její; máryat - její ruce, ómaryo - jejího hlasu (genitiv od ómarya - její hlas), súmaryassë - v jejím lůně (lokativ od súmarya - její lůno, ochranná náruč), coarya - jeho dům

S

-s - zájmenná koncovka "to"; viz tiruvantes, utúvienyes
sa - aby, že
saccat- - rozervat, rozpoltit, puknout; min. čas saccantë
saila - rozumný, moudrý
saira- - vědět, znát, rozumět
sairon - čaroděj, kouzelník
saiwa - horký, rozpálený
salma - lyra
salmë - hra na lyru
salpa - mísa, miska
salpa- - popíjet, usrkávat
salquë - tráva
sambë, -san - místnost, komnata, pokoj
samno - tesař, řemeslník, stavitel
san - nato, pak, potom
san - tehdy, tenkrát, potom, poté, pak
sana- - myslet (také nauta-)
sanca - trhlina, prasklina, puklina
sancë - odporný, hrozný, ohavný, hnusný, nenávistný
sanda - skutečný, opravdový, trvalý, stálý
sandastan - ochranný štít - obranná bojová formace
sanga- - (1) (s)tisknout, (s)tlačit (se), mačkat (se); mj. kompaktní bojová formace
sanga - (2) zástup, dav, houf
sangassë* - tlak, útlak
sanya - normální, obyčejný, obvyklý
sanyë - pravidlo, zákon, řád, zásada, předpis
sapsa - hrob
sar (pl. sardi) - kamínek, kámen (malý), oblázek; v Elessar
sára (1) - hořký, trpký, zahořklý, zatrpklý
sára (2) - mrtvá, vysušená tráva
sarat (pl. sarati) - písmeno, jakýkoliv důležitý znak
sarco* - blesk
sarcuva - tělesný, fyzický, hmotný
sarna - kamenitý, kamenný
sarnë - pevné, odolné místo (doslova něco pevného, odolného jako kámen)
sarnë - silné, odolné místo
sarnië - oblázky, štěrk, oblázkový břeh
sarqua - dužnatý, masitý, hmotný
Sarquindo (pl. Sarquindi) - kanibalský obr, obr lidožrout
saura - odporný, prohnilý, (mravně) zkažený, špatný
Sauron - odpudivý, zošklivený, děsivý, hrozivý
sáva - šťáva, džus
së - ona
seldo - chlapec
selma - stálá představa, názor, vůle
ser- - mít rád (o přátelství)
ser- - odpočinout si, odpočívat, spočívat
sercë - krev; yár
sercondo* - seregon, rostlina se sytě rudými květy, "krev kamene" (Beleriand)
sérë - odpočinek, klid, oddech
sérë - odpočinek, poklid, pokoj, vnitřní klid
sermë - přítelkyně
sermo - přítel
sí - nyní, teď, právě; sin, sín před samohláskami
sicil - dýka, nůž
sil- - (o)svítit, (o)zářit (bíle); přít. čas síla - svítí, září, ozařuje, vyzařuje, osvětluje; frekventativ sisíla
silima - hmota, ze které byly vyrobeny Silmarily
silma - zářící, lesklý, třpytivý
Silmaril (pl Silmarilli) - záření čistého světla; Silmarillion - (příběh) Silmarilů
silmë - hvězdné světlo, hvězdný jas
silqueléni - bříza; "stříbrná bříza, dlouhovlasá paní"
silwin - bříza
símen - zde, tady, tu
simpa, simpina - píšťala, flétna
sin - to, tak, takto; jako samostatné slovo ve větě, neurčující blíže jiné slovo jako to dělá slovo "sina"; (sin qeuntë Quendingoldo Elendilenna = to/tak pravil Pengolodh Elendilovi)
sina - tento, tato, toto; vanda sina - tento slib
sinat* - toto, tohle (jako samostatné zájmeno)
sincahonda - (o člověku) chladný, neúprosný, tvrdý, s kamenným srdcem
sinda - šedý; šedý elf, Sindar - šedí elfové, adj. Sindarin
sindë - šedý, světlešedý nebo stříbrošedý
Sindel (pl Sindeldi) - šedý elf, méně běžné označení pro Sinda
Sindicollo, Singollo - Šedoplášť
sinë - tito, tyto, tato
sinomë - na tomto místě
sinqui - šperky; sinquita - ozdobit se šperky, ošperkovat se
sinta - krátký
sintë- - vědět, znát
sinya - nový; vinya
sinyë - večer
sip-* - hrát na píšťalu, pískat
siquilissë - smuteční vrba
sir- - téci
sírë - dnes
sírë - řeka
siril - říčka
sirya- - téci, proudit, plynout
so - on
solor, solossë - příboj, vlnobití
sorno, soron, sornë (pl sorni) - orel
Sorontar - sind. Thorondor, jméno orla
Soronúmë - název souhvězdí
-ssë - lokativní koncovka; pl. -ssen; Lóriendessë, yassen, mahalmassen
stama- - bránit, zabránit, znemožnit, vyloučit, nepřipouštět
sú- - foukat, vát, dout
sú, súlë - dech
suc- - pít
súcë, aiquairë - borovice nebo jedle; strom, který dává pryskyřici
suilë - popud, podnět
sulca - jedlý kořen
súlë - duše; dech
Súlimë - březen
sulpa - polévka
súma - dutina, lůno, náruč; súmaryassë - v jejím lůně (súma+rya+ssë - lůno+její+v)
sungwa - nádoba na pití
súrë - vítr; 7.p. súrinen - ve větru, větrem
suxë* - pití, nápoj
súya- - dýchat; foukat, vát, dout

T

-t - (1) duálová koncovka označující pár; máryat - její ruce (má+rya+t)
-t - (2) zájmenná koncovka "je" (en. them); laituvalmet; také jako samostatné slovo "te"
-t - (3) redukovaná zájmenná koncovka druhé osoby "ty"; viz hecat
ta - ono, to
tacë-, min. č. tancë - upevnit, připevnit, připoutat
tai-, tay- - prodloužit, zvětšit
tailë - prodlužování, prodloužení, rozšíření
taina - rozšířený, prodloužený
tál - spodní část nohy (en. foot)
tala - plachta (lodní)
talan (pl. talani) - podlaž
talantië - on je padlý; talanta - padlý
talat- - spadnout, padnout, upadat
tallunë - chodidlo
talma - základ, podstata, jádro
talta - pád, úpadek
talta- - padat, sesmeknout se, sklouznout,spadnout, prudce klesnout
tam- - (za)ťukat, (za)klepat, poklepat
tambaro - datel
tambë - měd
tambina - měděný
tampa - zátka, uzávěr
tamuril - tis
tan- - dělat, tvořit, dávat tvar
tana- - (1) ukazovat, ukázat, označovat, označit, naznačit, dávat najevo, uvádět, projevit (úctu ap.)
tana - (2) ukazovací zájmeno tamten, onen, ten
tanca - pevný, stálý, neměnný, jistý, zaručený
tancavë - určitě, samozřejmě, ovšem; používáno pro "ano"
tancil - brož, jehlice
Tancol - Venuše (ukazující hvězda)
tandë - tam, tím směrem
tanë - tamti, tamty, tamta
tango- - brnkat, zabrnkat
tangwa - spona, přezka
taniquelassë - vonný stálezelený strom (Tol Eressëa -> Númenórë) (Taniquetil - nejvyšší hora ve Valinoru, žili tam Manwë a Varda)
Taniquetil - "vysoký bílý roh", hora ve Valinoru
tanna - znak, symbol
tano - řemeslník, kovář
tanta, atwa - dvojitý, dvojnásobný, dvojí
tanwë, curwë - dovednost, zručnost, konstrukce, vytváření, výroba
tap- - zabránit, znemožnit, zastavit
-tar - koncovka jmen, značí vysoké postavení, pán čeho; Sorontar
Tar- - prvek stavěný před jména, znamená vznešený, ušlechtilý, vysoce postavený; Tar-Amandil
tar - za, přes (en. beyond)
tára - (1) vznešený, ušlechtilý, vysokce postavený; (2) vysoký, tyčící se, vyvýšený
tara- - přejít, přejet, křížit, zkřížit
taran, tarambo - piknik, svačina, hostina
tarca - roh zvířete
tárë - onoho dne, toho dne, v ten den, tehdy
tárë - tehdy, potom, pak, tedy, tak (porov. s írë = když)
Tareldar - vznešení elfové
tári - královna (ta, která je vznešená,...), 2.p. tário; Elentári, Tarinya - má královna
tárië - výška; alativ tárienna - do výše
tarma - sloup, pilíř
tarna - přejezd, přechod, průchod, brod
Tarondor - Pán Ondoru (Gondoru)
tarquesta - Quenya; vznešená řeč
tarucca - rohatý
tarucco, tarunco - býk
tarya - hrubý, drsný, tvrdý, nevlídný
tarya - tuhý, pevný, tvrdý, přísný, obtížný, nesnadný
tasar, tasarë - vrba; Nan-tasarion, Tasarinan - údolí vrb
tatya- - zdvojnásobit, zdvojit, zopakovat, opakovat (se)
taura - mocný
taura - mocný
taurë (pl. tauri) - les, hvozd; taurëa - lesnatý, zalesněný
Taurelilómëa-tumbalemorna, Tumbaletaurëa Lómeanor - lesomnohostínové-hlubokéúdolíčerné, hlubokéúdolízalesněné temnázem; quenijské zlomky stmelené podle entího vzoru; nejspíše to znamená les hlubokých údolí a černého stínu
Tauremorna - Černý les; Tauremornalómë - Les černé noci
tavar - dřevo
tavaro muž., tavaril žen. (pl. tavarni) - dryáda, lesní skřítek/víla, duch lesa
taxë - hřebík, hřeb
te - je, jim
tec- - psát, napsat
tecco - tah (perem), čára, škrt
tecil - pero (psací)
tehta (pl. tehtar) - znaky, písmena
telco - (1) původ, kořen, základ slova
telco - (2) noha (en. leg)
telco - (3) stonek (část tengwy)
telda - poslední, konečný
Telemmaitë - Stříbroruký
telimbo - nebe, obloha
tella - nejzazší, nejzadnější, poslední
telma - závěr, ukončení, konec; cokoliv užívaného k dokončení práce nebo věci; vrchol, to co je poslední; nejvyšší část obydlí, vršek střechy
telluma (pl. tellumar) - klenba, kupole
telumbë, hwan - houba
telpë, telep, tyelpë - stříbro, stříbrný
telta- - stínit, zastínit, krýt
telu - konec
telu- - skončit, dokončit (intransitivní) končit
telumë - střecha, klenba, strop, nebesa, baldachýn; Telumehtar - nebeský bojovník
Telvo - muž. jméno - Poslední
telya- - skončit, dokončit (transitivní) ukončit, zakončit, uzavřít, učinit konec, končit
téme (pl. témar) - řada, skupina, sled
ten* - za něco (něco za něco - nat ten nat)
ten, an - pro (en. for)
tengwa (pl. tengwar) - písmeno
tengwanda - abeceda
tengwë (pl. tengwi) - symbol, znak; hloníti tengwi - fonetické znaky; tengwestië - jazyk, abstraktně, jako fenomén
tengwesta - gramatika, mluvnice
tenna - dokud, až do
tennoio - navždy; (tenna+oio - dokud+stále)
ter, terë - skrz
téra - (1) rovný, přímý
téra - (2) po, vpřed, dopředu, podél, podle
tercáno - posel
tercen -intuice, vnitřní zrak; příd. jm. přivl. tercenya (pl. tercenyë); essi tercenyë - jména porozumění, dávané matkou svému dítěti, indikující nějaký dominantní znak dítěte vnímaný matkou
teren - štíhlý, útlý (též nindë)
teret - špendlík
tereva - jemný, křehký
terhat- - rozbít (se), zlomit (se); min. čas terhantë
termar- - stát, zaujímat místo, vydržet, odolat, trvat, zůstat (ter+mar - skrz+snést, vydržet); bud. čas termaruva
tev- - nenávidět
tevë, tevië - nenávist
thelma - viz selma
thindë - viz sinde
thorno - viz sorno
thúlë - viz súlë (zastaralá forma, nově th>s)
tië (pl. tier) - cesta, směr; tielyanna - na tvou cestu (tie-lya-anna - cesta-tvá-na)
tihta- - mrkat, mžourat, zírat; min. čas (past part.) tihtala
tildë - vrchol, špička
Tilion - jméno měsíce
timpë - jemný déšť
timpinë - sprška, mlhovina
tin- - třpytit se, lesknout se, sršet, jiskřit
tinco - kov; rauta
tinda - třpytivý, třpytící se, zářící
tindë - třpyt, lesk, záblesk
tindómë - hvězdný soumrak; užíváno pro čas okolo rozbřesku, nikoli pro večer
tindómerel - dcera rozbřesku; poetické jméno pro slavíka
tinta- - způsobit jiskření, blyštění, rozžhnout, zažehnout, rozsvítit, rozjiskřit
tintila- - třpytit se, blikat, mihotat se (hvězda), rozzářit se; pl. tintilar
tinwë (pl. tinwi) - jiskra
tir- - střežit, hlídat, pozorovat, bdít, věnovat pozornost; (tir-uva-nte-s - hlídat-budou-oni-to); palantíri, Tirion
tirmë - hlídání, hlídka
tirno - hlídač, strážce
titta - drobný
tiuca - silný, tlustý, robustní
tiuco - stehno
tiuya- - ztloustnout
tixë - tečka
tó - vlna (materiál)
toa - vlněný
toi, te - zájmeno oni
tol (pl. tolli) - ostrov
tolmen - osamělý, izolovaný (kulatý) kopec
tolto - 8
tombo - gong
top- - přikrýt, krýt, zakrýt; min. č. tompë
tópa - střecha
toron (pl. torni) - bratr
tuca- - vést, přivést, směřovat, dovést
tuia- - rašit, klíčit, pučet
tuilë - jaro; naděje, slibnost, pozdní jaro
tuilindo - vlaštovka
tuima - (1) výhonek, pupen, poupě
tuima- - (2) rašit, klíčit, pučet, vyrážet pupeny
tul- - přijít; min. čas utúlie (perfect) (utúlien - já jsem přišel), utúlie'n aurë - přišel den (‚n vloženo nejspíš jen kvůli zvučnosti); túlë, tullë - min. čas (past tense); nejspíše utúlië=vid dokonavý, tullë=vid nedokonavý
tulca - pevný, odolný, nehybný, neměnný, stálý, neotřesitelný
tulca- - upevnit, stanovit, určit, ustavit, vybudovat
tulma - máry
tulta- - svolat, poslat pro, povolat
tulto - podpěra, podpora, opora, útěcha
tulwë - standarta, tyč, bidlo
tumba, tumbo - hluboké údolí
tumna - hluboký
tunda - vysoký
tundo - kopec, pahorek
tunga - napjatý, upnutý, stažený, těsný, pevný, napnutý, sevřený
tuo - síla (fyzická), energie, vitalita
tup- - přikrýt, krýt, zakrýt; viz untúpa
tupsë - došek
tur- - ovládat, vládnout, řídit, vést; obvykle nejspíše túrina nebo turna
turca - silný
Turco - Silný (tělesně)
túrë - vítězství, ovládnutí
Túrin, Turindo - muž. jméno Nálada vítězství
turma - štít
Túrosto - velká pevnost; Gabilgathol, příbytek trpaslíků
turúna - ovládaný
tussa - keř
tuv- - najít, nalézt, objevit; min. čas utúvië; utúvienyes - našel jsem to (utúvie+nye+s - našel+já+to)
tyalië - sport, hra
tyar- - způsobit
tyaro - hybná síla, původce děje, muž činu
tyav- - chutnat, ochutnat, mít (jakou) chuť, vychutnat
tyávë (pl. tyáver) - chuť
tye (1) - ty, vy (jako objekt)
tye (2) - čaj
tyel - konec
tyelca - ukvapený, uspěchaný, chvatný
tyeldë - konec
tyelima - poslední, konečný, závěrečný, definitivní; métima
tyellë (pl. tyeller) - úroveň, stupeň, hodnost
tyelma - končící
tyelpë - stříbro; telpë
tyulma - stěžeň, stožár
tyulussë - topol
tyuru - sýr

U

ú - bez
ú- - předpona ne-
ufárë - nedostatek, ne dost; ufárëa - nedostatečný
uilë - plazivé rostliny, mořské řasy
Úlairi - Nazgúlové; sg. Úlairë/Úlair
ulban - modrý
ulca, úmëa - zlý, špatný
ulcallo - zlo
ullumë - ne navždy
úlúmë* - nikdy
ulundë - záplava, povodeň, potopa
ulundo - zrůda, nestvůra, netvor
ulwë, uluswë - olše
ulya-, ul- - pršet, lít, vlít, téci, proudit; min. čas uller; ullier - měl by proudit
um- - nebýt, nedělat; umin - nejsem, umilyë - nejsi
Úmanyar - ti, kteří nejsou z Amanu; Úmanyar, Úmaneldi
umbar - osud
umbarta - osudový, předurčený
Umbarto - Osudový, Předurčený
umbarwa - osudný, neblahý, smrtící, zhoubný
úmëa - zlý
unca- - vyhloubit, vyhrabat, vymlít, vydlabat
undómë - hvězdný soumrak, stmívání, šero; používáno pro večer
undu- - dolů; předpona pře-, za-; undu - dolů, pod, vespod
undulav- - přikrýt, porazit; min. čas undulávë
undulávë - undu- - dolů, lav - ovládnout = překryl, přikryl; Lumbulë undulávë ilyë tier - Stín přikryl všechny cesty
undumë - propast
ungo - tmavý stín, mrak
ungwë - pavoučí síť, pavučina
únótima - nesčetný; pl. únótimë (ú+nót+imë - ne-počítat-schopný - nespočitatelní, nespočetní)
unqua - dutý, prázdný, vpadlý
unqualë - agónie
unquë - dolík, jáma
untúpa- - zastřešovat, přikrývat (undutúpa)
unu - pod
unuhuinë - pod stínem; viz huinë
únyárima - nepřevyprávitelný (příběh je dlouhý nebo nejsou známa fakta)
úquen - nikdo
úquétima - nevyřknutelný, nevyslovitelný, nevýslovný; to, co nelze vyslovit
ur-, úr- - hřát, rozehřát (se), rozpálit (se); být horký, rozpálený
úra - rozsáhlý, objemný
Úr-anar - rudé slunce, žhavé slunce
urco (pl. urqui) - cokoliv, co elfy na jejich Pochodu vyděsilo; užíváno též orco; ork (resp. skřet v českém překladu)
urdu - smrt
úrë - žár, horko, vedro
Úrimë - srpen
urna - pec, kamna
uruitë - ohnivý, planoucí, plamenný
urulókë (pl. urulóki) - ohnivý drak
urúva - jako oheň, ohnivý
urya- - planout, zapálit, žhnout, plát
us- - utéct, uniknout, uprchnout
usquë - dým, výpar, zápach
usta- - hořet, pálit, spálit, vypálit (transitivní)
uswë - útěk, únik, uprchnutí
utúlien - viz tul-
utúvienyes - viz tuv-
-uva - koncovka budoucího času
úva - nebude (en. will not), budoucí čas negativního slovesa; přít. čas úyë (?)
úvanimo - zrůda, monstrum, netvor
úvë - spousta, velké množství, mnohý, ve velkém množství, početný
úvëa - obrovský, hojný, vydatný
úyë - není (ú+ye - ne+je); úyë sérë indo-ninya símen -zde není klidu (pro) mé srdce

V

vá - ne; (zvolání, výkřik) Ne! (I will not!), Nedělejte to! (Do not!); avan, ván, ványë - já ne, já to neudělám, nebudu(I won´t!); avammë, vammë - my ne, nebudeme, my to neuděláme (we won't)
-va - přivlastňovací koncovka; -vë pro plurál=více předmětů, ne vlastníků ; Eldaliéva, miruvoréva
vacco - plášť, kabát
vaháya, vaihaiya - daleký, dálný, vzdálený
vahta- - znečistit, ušpinit (se), pošpinit, umazat (se), potřísnit, poskvrnit
vaima - roucho, róba, háv, šat, oděv
vaina - oblečený, oděný
vainë - pochva, pouzdro (na nůž, meč)
vaita- - zabalit, ovinout, obtočit, obmotat, obalovat, obklopit, obklopovat, obejmout, objímat, sevřít v náručí, svírat v náručí
vaiwa - vítr
vala- - panovat, vládnout, poroučet, mít pod svou mocí, přikázat, nařídit
Vala(m), Valië(ž) (pl. Valar) - Mocní
Valacirca - souhvězdí Velká medvědice
valanya (tárion) - šestý den týdne, sobota, den Valar
Valarauco (pl. Valaraucar) - Démon moci, balrog
valassë - božství
valca- - být nejasně, neurčitě vidět
Valimar, Valmar - Domov Mocných, region ve Valinoru, zemi Valar
valina- - radovat se, mít radost, být šťastný
Valinórë, Valinor - země Valar
vanda - přísaha, (slavnostní, závazný) slib
vánë, vánië - min. čas od auta - odejít
vanessë - krása
vanima - krásný, obdivuhodný; nominál pl. vanimar - krásní; 2.p. pl. vanimálion; Arwen vanimalda - Krásná Arwen, doslova Arwen tvá krása, změněno na Arwen vanimelda
Vanimeldë - Krásná-drahá
vanta- - jít, chodit, kráčet
vanwa - odešlý, ztracený, zmizelý, zesnulý, mrtvý, minulý a skončený
vanwië - minulost
vanya- - odjet, zmizet (min. č. vannë)
vanya - sličný, krásný, nádherný; linda, calwa, vanima
váquet- - říct ne, odmítnout (ne ve smyslu "není pravda" ale odmítnutí něco udělat nebo dovolit); váquetin - odmítl jsem
var - nebo, anebo, či
vára - zašpiněný, umazaný, nečistý, špinavý
Varda - Elbereth, Vznešená
vardarianna - vonný stálezelený strom ("Vardin dar", ale prvek -ri- je nejasný) (Tol Eressëa -> Númenórë)
varna - chránit, ochraňovat
varna (příčestí trpné) - v bezpečí, zabezpečený, bezpečný
varnassë - ochrana
varnë - tmavěhnědý, hnědočerný
varya- - chránit, ochraňovat
Vása - jméno slunce
ve - jako, tak...jako, tak jako
vëa - dospělý
vendë, wendë - dívka
venë - malá loďka; nádoba, miska
vénë - svěžest, mládí
vénë, venessë - panenství
venya - čerstvý, svěží
vëo, vëaner - dospělý, dospělý muž
véra - osobní, soukromý, vlastní
verca - divoký, nespoutaný, bouřlivý, bujný, vášnivý
vérë - přísaha, slib
verië - odvaha, neohroženost, statečnost, smělost
verno - manžel
versil - bříza
veru - sezdaný pár, muž a žena, manželé
verya- - odvážit se, opovážit se
verya - odvážný, neohrožený, smělý, statečný
verya- - troufat si
vessë - manželka
vesta - manželství, manželský stav
vesta- - vdát se / oženit se
vesta-* - slíbit, slibovat, zaslíbit se
vestalë - svatba
vië - dospělost, mužství
vílë - mírný vánek, jemný větřík
vilin - vzdušný
villë-, villa- - létat, letět
vilya - vzduch, nebe
Vincarna - nově vyrobený
Vingilot, Vingelot, Vingilótë - Pěnová květina, jméno lodi
vinë, vinnë - jakýkoliv jehličnan
vinya - nový; sinya
Víressë - duben
vórima, voronda - stálý, věrný, spolehlivý, loajální, stálý v dodržování slibů, závazků, věrný službě; 2.p. vórimo
voro - nepřetržitě, vytrvale, neustále, ustavičně
voronwa - odolný, vytrvalý, stálý
voronwië - stálost, věrnost, spolehlivost, loajalita

W

-wë - přípona mnoha jmen, většinou ale ne výhradně mužských; odvozeno ze základu jednoduše znamenajícího osoba
-wen - dívka; častá koncovka ženských jmen; Eärwen - Mořská dívka
wendë, vendë - dívka
wénë - svěžest, mládí
wenya - čerstvý, svěží
wéra - stará forma pro véra
wil- - létat, letět
wilma, wista - vzduch
wilwa- - třepat se, třepotat se sem a tam
wilwa - volný, nespoutaný, bezstarostný
wilwarin - motýl
Wilwarin - souhvězdí Cassiopeia
winda - štěkání, štěkot
winga - pěna, sprška
wingë - hrozen květů
winta- - rozptýlit, rozprášit, rozházet; rozprašovat se, rozptylovat se
wintil - lesk, záblesk, třpyt

Y

yá - dříve, kdysi, předtím, před (časově)
ya - zájmeno který, která, které; viz yassë (ya + alativní koncovka)
yaimë - nářek, naříkání, lkaní; příd. jm. yaimëa - naříkající, pl. yaimië
yaisa - ocel; eren
yaita- - naříkat, lkát
yaiwë - pohrdání, opovržení, neúcta, výsměch, posměch
yal- - volat, svolat, zavolat, povolat; viz enyal- - volat/povolat zpět, odvolat
yallumë, yalúmë - naposled, minule, posledně, konečně
yalmë - křik, povyk, hluk
yalúmëa - dávný, starý
yalúmessë, yáressë - za dávných časů; bylo nebylo
yána - svaté místo, svatyně
yanta - most
yanta - most, šíje, spoj, spojení
yanwë - most
yár - krev; sercë
yara - (1) aby, že
yara - (2) dřívější, někdejší, bývalý
yára - starý, dávný, starobylý, starodávný (patřící do nebo pozůstalý z dávných časů)
yárë - minulé dny, dřívější dny; dávno
yárëa, yalúmëa - dávný, starý
yarra- - vrčet, zavrčet; příd. jm. vrčící
yassë - v kterém, které (pl. yassen - v kterých)
yat, yatta - krk, šíje
yav- - plodit
yavannamírë - vonný stálezelený strom s kulatým šarlatovým ovocem ("Yavannin klenot")
Yavannië - září
yávë - ovoce, plody
yávië - podzim; sklizeň (brzký podzim)
yáwë - rokle, strž
yaxë (pl. yaxi) - kráva
yë - je; ve vyspělé quenijštině nahrazeno slovem ná; bud. čas yéva
yeldë (yendë) - dcera
yello - vítězný pokřik, (vý)křik
yelma - odpor, averze, nechuť, znechucení
yelta- - nenávidět, hnusit si, ošklivit si, chovat odpor k
yelwa - odpuzující, hnusný, ohavný, nechutný, odporný
yén (pl. yéni) - elfský dlouhý rok dlouhý 144 slunečních let, 52 596 dní
Yénonótie - výpočet let; letopočet
yenya - loni
yerna - starý, ošuntělý (o věcech)
yerya- - stárnout, zestárnout, opotřebovat (se)
yessë - začátek, počátek; yessëa - počáteční
yesta - (1) nejprve, nejdříve
yesta - (2) první; minya
yestarrë - první den roku (loa); bezprostředně před jarem; Nový rok
yéta- - dívat se na, sledovat, pozorovat
yéva - bude (írë ilqua yéva nótina - když vše bude spočteno); neplatné ve vyspělé quenye
yo - s, se, spolu s
yomenië - setkání, schůzka, křížení (tří a více přicházejících z různých směrů)
yondo - syn
yonta - víc, více
yonta- - zvětšit se, zvětšovat se, narůstat, stoupat
yúla - řežavé uhlíky, doutnající dřevo
yulda (pl. yuldar) - (1) průvan, tah (vzduchu), van
yulda (pl. yuldar) - (2) doušek, lok
yulma - (2) značka, žnoucí znamení
yulma - pohár, nádoba na pití
yulmë - pití, pitka, hýření
yúyo - oba